Obvodní báňský úřad Plzeň – Stříbro , revírní báňský úřad – předsedové
2022 – Ing. Kamil Šmida
2007-2022Ing.BivojMERC
2003 – 2006 Ing. Dušan Havel
186 – 2003 Ing. Jan Otýs
1980 – 1986 Ing. František Pešula
1961 – 1980 Ing. Josef Vojta
1940 – 1961 Dr. Karel Ritter
– 1940
1935 – 1937 ing. Karel Chudoba – vrchní báňský rada a předseda
1931 ing.Jaroslav Šantroch – předseda úřadu
1925 – 1926 ing. Jaroslav Šantroch – vrchní báňský rada
1919 – sloučení RBÚ Stříbro s RBÚ Plzeň
1947 – obvodní báňský úřad
květen 1945 organizace báňské správy se vrátila ke stavu před okupací
1938
1919 – 1947 revírní báňský úřad v Plzni
1943 k obvodu Plzeň připojen obvod zrušeného revírního báňského
úřadu v Českých Budějovicích , nařízením z 9.4.1943 č. 113
podzim 1938 s německou okupací došlo ke změnám okrsků
obvod plzeňského revírního úřadu se zmenšil téměř o
polovinu ztrátou západních okresů
do 1.5.1934 platil rakouský zákon o zřízení a působnosti báňských úřadů
vládním nařízením z 28.3.1934 č. 57 nabyl účinnosti nový
československý zákon o působnosti báňských úřadů
z 28.3.1928 č. 57
( revírní úřady – báňské hejtmanství – ministerstvo veřejných
prací )
12.6.1919 nařízením vlády č. 324 byl k obvodu Plzeň připojen obvod
zrušeného revírního báňského úřadu ve Stříbře
z okrsku byl vyloučen okres Blatná a Milovice
nařízení vstoupilo v platnost 1.10.1919 č. 502
1919 ukončení činnosti revírního báňského úřadu ve Stříbře a jeho
sloučení s revírním báňským úřadem v Plzni
- zákonem č. 123 byly báňské záležitosti (3.instance ) převedeny
z ministerstva orby na ministerstvo veřejných prací
- nařízením ministerstva orby č. 6 byl nově specifikován obvod úřadu
- nařízením ministerstva orby č. 174 o nových obvodech
báňských úřadů se nic nezměnilo
1890 K.K. Dist. Berggericht zu Mies
23.2.1887 byl c.k. báňský hejtman ve Vídni Georg Hofmann, který se
narodil v roce 1818 ve Stříbře, vyznamenán řádem železné
koruny 3. třídy
- byl jmenován novým vrchním horním radou ne stříbrském
horním úřadě Franz Schalscha, který přišel z Krakova
- byl vrchní horní komisař Josef Titl přeložen ze Stříbra do
Slaného
- novým vrchním horním komisařem při revírním horním úřadě ve
Stříbře byl jmenován Josef Titl č.j. 1713
- byl horní rada Karl Auerhann povolán k výkonu služby do Vídně
- vrchní horní komisař revírního báňského úřadu ve Stříbře Karl
Auerhann byl jmenován c.k. horním radou
- je revírní báňský úřad v Plzni jako jeden z 11 báňských úřadů
( 1. instance ) podřízen báňskému hejtmanství v Praze
- revírní báňský úřad ve Stříbře pro okresy Stříbro, Tachov,
Domažlice a Horšovský Týn
31.7.1872 nařízením ministerstva orby č. 107 byla aktivována nová
reorganizace báňských úřadů
31.7.1872 byl ustanoven ve Stříbře nový c.k. revírní báňský úřad
Do čela úřadu byl jmenován vrchní horní komisař Karl
Auerhann
1872 ukončení činnosti báňského hejtmanství v Plzni
21.7.1871 je zřízeno nově Báňské hejtmanství v Praze pro Království
české s 11 obvody v Kozí ulici – je tam dodnes
21.7.1871 nový zákon – dozor nad báňským podnikáním je svěřen
revírním báňským úřadům ( 1. instance ), báňským
hejtmanstvím ( 2. instance ) a ministerstvu orby ( 3. (instance )
revírní bánští úředníci vyřizují všechny báňské záležitosti
1868 v rámci reorganizace rakouské státní správy jsou
reorganizovány i báňské úřady
- plzeňský kraj je rozdělen do 4 horních revírů ( Plzeňský,
stříbrský, radnický a rokycanský ) pod č.j. 488
přednostou nového horního revíru ve Stříbře je jmenován
Johann Albrecht – majitel dolů
- se Rudolph Heyd stěhuje do Příbrami
byl to poslední královský úředník ve Stříbře
1863 Berghauptmannschaft Plzeň
1861 bylo zřízeno nové Ministerstvo obchodu a národního
hospodářství ve Vídni s pravomocí veškerého rozhodování o
hornictví
13.9.1858 bylo provizorium ukončeno vydáním císařského nařízení č. 157
Potvrzujícím dosavadní trojinstatnční organizaci báňských
Úřadů
( báňské hejtmanství – místodržitelství – ministerstvo financí )
1858 ještě pořád existuje c.k. Horní úřad ve Stříbře, až do roku 1864,
v roce 1865 je Horní úřad rozpuštěn
horní přísežný Rudolph Heyd je jmenován oficiálem hlavní
pokladny Vrchního horního úřadu v Příbrami
31.8.1857 je horní komisařství ve Stříbře zrušeno č.j. 20. 988
31.8.1857 je báňské hejtmanství z Příbrami přemístěno do Prahy
zároveň jsou zrušeny horní komisariáty ve Stříbře a ve Slaném
13.9.1856 se ruší Horní hejtmanství a zřizuje se Báňské hejtmanství pro
Čechy v Praze a pro Moravu a Slezsko v Olomouci
17.9.1855 č. nařízení 166 báňské hejtmanství v Plzni tvoří nadále kraj
plzeňský a kraj písecký
26.6.1855 bylo c.k. báňské hejtmanství přemístěno ze Stříbra do Plzně č.j.
4875
26.6.1855 č. nařízení 115 , bylo zřízeno Prozatimní horní hejtmanství ve
Stříbře a báňský komisariát pro západní část Plzeňska
14.3.1850 – 1857 Horní hejtmanství ve Stříbře
14.3.1850 – 1857 Franz Grim – horní ředitel
od 1.8.1855 báňské hejtmanství Plzeň
k 1.8.1855 zrušen báňský komisariát v Plzni
26.6.1855 č.nařízením Ministerstva financí č. 115 je prozatímní báňské
hejtmanství přeneseno ze Stříbra do Plzně s platností od 1.8.1855
- zřízený báňský komisariát převzal přenesenou působnost
zaniklého báňského hejtmanství ve Stříbře nařízením ministerstva
financí ze 17.9.1855 č. nařízení 166, bylo stanoveno, že báňské
hejtmanství v Plzni tvoří nadále kraj Plzeňský a kraj Písecký (
vyjma H.Týn, Hostouň, Poběžovice, Domažlice, Kdyně, Stříbro,
Stod – nadále zajišťuje komisariát ve Stříbře
20.3.1855 č.nařízení 51 vzniká nová struktura vedení
-báňský komisariát
-báňské hejtmanství
-báňské místodržitelství Praha
-ministerstvo financí
23.5.1854 císařským patentem č. 146 vzniká báňský zákon
V roce 1854 bylo staré feudální báňské zákonodárství nahrazeno novým,
vyhovujícím v duchu buržoazie kapitalistickému podnikání.
Došlo k oddělení administrativní pravomoci od pravomoci soudní.
1853 K.K. Bergkomisariat Plzeň
17.1.1853 je zrušeno Ministerstvo zemědělství a hornictví
14.3.1850 reorganizace báňských úřadů
vzniká prozatímní báňský komisariát ve Stříbře
báňské hejtmanství ve Stříbře je přímo podřízeno
ministerstvu zemědělství a hornictví ve Vídni
- rovněž Královský oblastní Horní soud ve Stříbře je patentem
přeměněn na Báňské hejtmanství
- nařízením ministra zemědělství a hornictví o prozatímní organizaci báňských úřadů v Českých zemích č.n. 123 ke zřízení
báňského komisariátu v Plzni.
Komisariát se stal expoziturou Prozatímního báňského hejtmanství
ve Stříbře s obvodem okresů ( Rokycany, Kralovice, Klatovy,
Přeštice, Sušice, Vimperk, Prachatice, Písek, Strakonice, Březnice ).
Komisariát mohl udělovat zvl. Horní propůjčky.
Úkoly báňských úřadů byly vymezeny paragrafy 220 – 234
všeobecného báňského zákona ( císařský patent z 23.5.1854 ) č.n.
146.
Jednalo se v podstatě o dohled na vyhledáváním a dobýváním
vyhrazených nerostů.
- báňskému hejtmanství ve Stříbře jsou podřízena horní komisařství
v Plzni, Slaném, Rudolfově a Moravské Ostravě
Při každém c.k. báňském hejtmanství je s ročním platem :
– báňský hejtman 1 400 zl.
– měřič 800 zl.
– aktuál 500 zl.
– kancelista 400 zl.
– úřední sluha 300 zl.
Při horním komisařství je s ročním platem :
– horní komisař 900 zl.
– kancelista 400 zl.
– sluha 250 zl.
1848 – 1850 c.k. dvorní rada Ignác Rytíř von Jeschke – aktér Horního soudu
ve Stříbře
- guberniálním dekretem č. 700 jsou zřízeny dva vrchní horní úřady
v Příbrami a v Jáchymově
nadřízeným orgánem těchto úřadů je Horní oddělení dvorské
komory ve Vídni
- Horní soud ve Stříbře byl zřízen č.j. 8252
vedením byl pověřen horní soudce hormistr Anton Alis
1. přísedící Johann Heyd
2. přísedící městský radní Schopf
3. přísedící horní písař a aktuár horního soudu Bledl
4. přísedící šichtmistr Joseph Böhm
- byl zřízen Horní úřad ve Stříbře
vedením byl pověřen hormistr Antonín Alis
horním přísežným se stal Johann Heyd