Vážení čtenáři,
v letošním roce si horníci ve Stříbře, báňský úřad v Plzni a v Praze, i samotné město Stříbro připomene již 224 let od založení významné královské instituce v našem městě a to Horního úřadu v roce 1801, posléze o tři roky později Horního soudu. Naše město se v té době zařadilo mezi významná hornická města, vždyť horní úřady v celém českém království byli jen čtyři. Na zdejších dolech pracovalo v průměru okolo 500 horníků v největším údobí rozmachu hornictví 1750 – 1908. Neměli bychom zapomínat na dějinné události, na rodáky, kteří později svým osobním a odborným pracovním životem proslavili své rodné město, měli bychom si vždy vzpomenout a alespoň malou vzpomínkou připomenout jejich záslužné činy.
Než byl ustanoven horní úřad ve Stříbře, stříbrské doly podléhaly dozoru hornímu úřadu v Horním Slavkově. Z toho určitě vyplyne i následující dokument zachycující udělení plné moci pro občana města Horního Slavkova, řeznického mistra Lucase Hartla. Plná moc se poskytuje pro osobní účast na volbě nového štajgra na dole sv. Prokop ve Stříbře, která se koná 14. 5. 1802 v královském horním městě Horním Slavkově. Volbou bude vybrán ten z přihlášených zájemců, který po odevzdání hlasů získá alespoň 3 hlasy a bude shledán nejvhodnějším a nejzpůsobilejším pro výkon výše uvedené funkce a následně potvrzen do funkce Horním úřadem ve Stříbře.
Velký zlomový bod v dějinách města Stříbra je, kdy výnosem dvorské komory č. j. 9482 z 21. 8. 1801 se v královském horním městě Stříbře zřizuje horní úřad nezávislý na vrchním horním úřadě v Jáchymově.
Protože od roku 1806 mají stříbrští horníci své uniformy a svůj hornický prapor byla to jedna z věcí, která mně osobně velmi zajímala při hledání dokumentů, které toto potvrzují. Jak šel čas, docházelo k drobným nebo podstatným změnám, jak při jejich utváření daných postupně jednotnými říšskými zákony a předpisy. Jeden z prvních předpisů ohledně stříbrských uniforem je hned ze samého počátku a to z roku 1807. 28. dubna 1807 byl vydán Předpis pro hornické uniformy všech horních úředníků milostivě schválených Jeho c. k. Veličenstvem.
V rámci předpisu se zmíním o všem podstatném. Uniforma horního úředníka je jako symbol zvláštní milosti povýšena jeho c. k. Veličenstvem na čestný oblek. Dotyční musí co nejpřesněji dodržovat podobu uniformy předepsanou pro každou třídu, přičemž nejsou dovoleny žádné výjimky, a to jak z důvodů dodržování obecných předpisů o uniformách, tak i ze zvláštních důvodů. Protože horníkům je dovoleno nosit hornické oblečení bez odznaků státního úředníka, je třeba o to přísněji dodržovat předpisy. K pořízení uniformy nesmí být nikdo nucen, ale každý úředník, který uniformu vlastní, je povinen ji nosit při slavnostních příležitostech, zejména tehdy, když se objevuje s ostatními horníky na veřejnosti.
Na horním úřadě ve Stříbře byl dne 4. dubna 1812 sepsán za přítomnosti c. k. horního úřadu a prvních svědků, cechovních pánů šichtmistrů tento protokol. Po důkladném šetření bylo zjištěno, že v dolech se nádoby s rudou neoznačují podle cechů, nýbrž že mají pečetě s vlastními insigniemi nebo pečetidly, o které se starají páni šichtmistři, kteří nejsou známi královskému hornímu úřadu ani královskému hornímu soudu. V současné situaci je proto nezbytné si vyžádat všechny insignie a pečetidla, kterými se pečetí cechovní rudy. Následně se musí zajistit, aby každý královský nebo cechovní důl měl vlastní pečeť, kterou by označoval nádoby s rudou, jakož i všechny své dopisy. Z tohoto důvodu se v následující části uvádějí pečeti, pečetidla a značky, kterými se mají označovat nádoby s rudou, a u kterých se budou uvádět počáteční písmena jednotlivých dolů.
- Rudy z královského dolu sv. Prokop, které se prodávají do soukromých rukou nebo dodávají do hutí, budou mít na jedné straně dna vypáleného orla (stejně jako všechny cechovní rudy) a pouze tyto budou z druhé strany označeny orlem. Insignie sama bude rovněž v orlu.
- Nádoby s rudou z dolu Andreas patřícímu kladrubskému panství budou mít na jedné straně vypáleného orla a na straně druhé písmena K A a budou opatřeny pečetí s písmenem A
- Nádoby z dolu Reichensegen budou stejně jako u všech ostatních dolů mít na jedné straně orla a na starně druhé značku svého cechu R. S. Na dně pak bude pečeť a jako její insignie písmeno B.
- Nádoby s rudou z dolu Johann Baptist budou mít na jedné straně vypáleného orla a na straně druhé písmena I. B., na pečeti bude jako insignie písmeno C.
- Nádoby s rudou z dolu Langenzug budou mít na dně rovněž vypáleného orla a počáteční písmena L. Z., na pečeti bude jako insignie písmeno D.
- Nádoby s rudou z dolu Nový prokop budou mít na druhé straně dna mít vypáleného orla a páísmeno N. P., na pečeti bude jako insignie písmeno E.
- Nádoby s rudou z dolu Antoni I. budou mít rovněž vypáleného orla a na druhé straně písmena A. I. V. na pečeti bude jako insignie písmeno F.
- Nádoby s rudou z dolu Antoni II. Budou mít na jedné straně vypáleného orla a na druhé straně počáteční písmena A. V. II., na pečeti bude jako insignie písmeno G.
- Nádoby s rudou z dolu Antoni III. budou mít vypáleného orla a počáteční písmena A. P., na pečeti bude jako insignie písmeno H.
- Nádoby s rudou z dolu Jana Křtitele budou mít vypáleného orla a na druhé straně počáteční písmena I. E., na pečeti bude jak oinsignie písmeno I.
- Nádoby s rudou z dolu budou mít orlaa na druhé straně dna počáteční písmena C. A., na pečeti bude jako insignie písmeno K.
- Nádoby s rudou z dolu Adalberti budou mít na jedné straně vypáleného orla a na druhé straně počáteční písmeno A., na pečeti bude jako insignie písmeno L.
- Nádoby s rudou z dolu Ignác budou s orlem a počátečními písmeny A. P., na pečetibude jako insignie písmeno M.
Výše uvedený protokol byl znovu přečten a bez výhrad uznán všemi účastníky. Tím byl protokol uzavřen a podepsán.
Stříbro, 6. dubna 1812
Ve fondu Horního úřadu ve Stříbře, který je uložen v Národním archívu v Praze na Chodovci se zachovalo velké množství dokumentů, listin, plánů a dalších zajímavostí. Proto jsem se rozhodl některé z těchto dokumentů přeložit nebo nechat přeložit, abych se s Vámi mohl podělit o různé zajímavosti z chodu vlastního královského horního úřadu ve Stříbře, ale i vrchního horního úřadu v Příbrami či dvorské komory a dalších institucí nebo vlastních dolů ve stříbrském revíru.
V následující části Vám shrnu celé dějiny Horního úřadu od roku 1801 do roku 2016.
31.8.1801 Horní úřad ve Stříbře – hormistr Antonín Alis
Nar. 17.10.1759 v Kutné Hoře, syn Jana Antonína Alise, vrchního horního správce a císařského horního rady ( 11.1.1732 – 19.9.1801 ). Od roku 1784 báňský aktuár, od roku 1795 horní přísežný
13.12.1795 přeložen do Stříbra, zřízením Horního úřadu ve Stříbře se stává jeho prvním
hormistrem, po celou dobu bydlel ve Stříbře v domě č.p. 13
9.12.1807 umírá, bylo mu 48 let, je pohřben ve Stříbře, jeho manželka Karolína Alisová zemřela 24.10.1816
25.6.1804 Horní soud ve Stříbře – Jan Fakund Hald
1848 – 1850 c.k. dvorní rada Ignác Rytíř von Jeschke – aktér Horního soudu
14.3.1850 reorganizace báňských úřadů
- báňských úřadů v Českých zemích č.n. 123 ke zřízení báňského komisariátu
v Plzni.
Komisariát se stal expoziturou Prozatímního báňského hejtmanství ve Stříbře s obvodem okresů (Rokycany, Kralovice, Klatovy, Přeštice, Sušice, Vimperk, Prachatice, Písek, Strakonice, Březnice). Komisariát mohl udělovat zvl. Horní propůjčky.
Úkoly báňských úřadů byly vymezeny paragrafy 220 – 234 všeobecného báňského zákona (císařský patent z 23.5.1854) č.n. 146. Jednalo se v podstatě o dohled na vyhledáváním a dobýváním vyhrazených nerostů.
14.3.1850 – 1857 Horní hejtmanství ve Stříbře
14.3.1850 – 1857 Franz Grim – první horní ředitel Horního hejtmanství ve Stříbře
1853 k.k. Bergkomisariat v Plzni
císařským patentem z 23.5.1854 č. 146 vzniká nový báňský zákon, který platí až do roku 1947
V roce 1854 bylo staré feudální báňské zákonodárství nahrazeno novým, vyhovujícím v duchu buržoazie kapitalistickému podnikání. Došlo k oddělení administrativní pravomoci od pravomoci soudní.
Od 20.3.1855 č. nařízením 51 vznikají tyto složky báňské správy
-báňský komisariát
-báňské hejtmanství
-báňské místodržitelství Praha
-ministerstvo financí.
26.6.1855 č. nařízení 115, je zřízeno ve Stříbře Prozatimní horní hejtmanství a báňský komisariát pro západní část Plzeňska.
Od 1.8.1855 je zřízeno Báňské hejtmanství v Plzni.
K 1.8.1855 je zrušen báňský komisariát v Plzni.
Nařízením ministerstva financí z 26.6.1855 č. nařízení 115 je prozatímní báňské hejtmanství přeneseno ze Stříbra do Plzně s platností od 1.8.1855.
Vzniká prozatímní báňský komisariát ve Stříbře.
Báňské hejtmanství ve Stříbře je přímo podřízeno ministerstvu zemědělství a hornictví ve Vídni.
Od 1.8.1855 zřízený báňský komisariát převzal přenesenou působnost zaniklého báňského hejtmanství ve Stříbře nařízením ministerstva financí ze 17.9.1855 č. nařízení 166, bylo stanoveno, že báňské hejtmanství v Plzni tvoří nadále kraj Plzeňský a kraj Písecký ( vyjma H.Týn, Hostouň, Poběžovice, Domažlice, Kdyně, Stříbro, Stod – nadále zajišťuje komisariát ve Stříbře
13.9.1858 bylo provizorium ukončeno vydáním císařského nařízení č.157 potvrzujícím dosavadní trojinstantční organizaci báňských úřadů
(báňské hejtmanství – místodržitelství – ministerstvo financí)
17.9.1855 č. nařízení 166 báňské hejtmanství v Plzni tvoří nadále kraj plzeňský a kraj písecký
1863 zřízen Berghauptmannschaft v Plzni.
1865 je ukončena činnost Horního úřadu ve Stříbře navždy.
1868 v rámci reorganizace rakouské státní správy jsou reorganizovány i báňské úřady
21.7.1871 nový zákon – dozor nad báňským podnikáním je svěřen revírním báňským úřadům (1. instance), báňským hejtmanstvím (2. instance) a ministerstvu orby (3.instance) revírní bánští úředníci vyřizují všechny báňské záležitosti.
1872ukončení činnosti báňského hejtmanství v Plzni.
13.4.1872 Vzniká revírní báňský úřad ve Stříbře pro okresy Stříbro, Tachov, Domažlice a Horšovský Týn
24.4.1872 je revírní báňský úřad v Plzni jako jeden z 11 báňských úřadů (1. instance) podřízen báňskému hejtmanství v Praze
31.7.1872 nařízením ministerstva orby č. 107 byla aktivována nová reorganizace báňských úřadů
1890 k.k. Dist. Berggericht zu Mies
- – 1905 revírní úřad v Plzni – vrchní horní komisař – ing. Josef Čížek
11.11.1895 nařízením ministerstva orby č. 174 o nových obvodech báňských úřadů se nic nezměnilo
9.1.1904 nařízením ministerstva orby č. 6 byl nově specifikován obvod úřadu
1905-1908 revírní báňský úřad v Plzni – vrchní horní komisař – Ing. Jaroslav Máslo
27.6.1908 zákonem č. 123 byly báňské záležitosti (3.instance) převedeny z ministerstva orby na ministerstvo veřejných prací
1908 – 1914 revírní báňský úřad v Plzni – vrchní horní rada – Otakar Leminger
1914 – 1919 revírní báňský úřad v Plzni – vrchní horní komisař – Karel Júzl
1919 ukončení činnosti revírního báňského úřadu ve Stříbře a jeho sloučení s revírním báňským úřadem v Plzni
12.6.1919 nařízením vlády č. 324/1919 Sb. byl k obvodu Plzeň připojen obvod zrušeného revírního báňského úřadu ve Stříbře z okrsku byl vyloučen okres Blatná a Milovice nařízení vstoupilo v platnost 1.10.1919 pod č. 502
do 1.5.1934 platil rakouský zákon o zřízení a působnosti báňských úřadů, Vládním nařízením z 28.3.1934 č. 57 nabyl účinnosti nový československý zákon o působnosti báňských úřadů
z 28.3.1928 č. 57 (revírní úřady – báňské hejtmanství – ministerstvo veřejných prací)
1919 – 1925 v těchto létech řídil báňský úřad v Plzni Ing. Karel Júzl – vrchní báňský rada
Dalšími zaměstnanci byli Ing. Alfred Tobiasek – báňský komisař, zemřel 23.3.1929
JUDr. Josef Pospíšil – báňský komisař, Josef Brunner, Adam Gruber, Jan Řezáč – adjunkti
1925 – 1926 v těchto létech báňský úřad řídil Ing. Jaroslav Šantroch – vrchní báňský rada
1926 – 1933 Ing.Jaroslav Šantroch – přednosta úřadu
Další zaměstnanci jsou Dr. Jan Mokroš – koncipient, Josef Brunner – adjunkt
1933 Viktor Goldstern – technický rada, JUDr. Ing. Vladimír Plecháč – báňský komisař
Václav Němec – oficiál, Josef Havlovic – oficiál, Zdeňka Šimáňová –kancelářská pracovnice
1935 – 1937 úřad řídí Ing. Karel Chudoba – vrchní báňský rada a přednosta
podzim 1938 s německou okupací došlo ke změnám okrsků obvod plzeňského revírního úřadu se zmenšil téměř o polovinu ztrátou západních okresů
1943 k obvodu Plzeň připojen obvod zrušeného revírního báňského úřadu v Českých Budějovicích , nařízením z 9.4.1943 č. 113
1919 – 1947 revírní báňský úřad v Plzni
květen 1945 organizace báňské správy se vrátila ke stavu před okupací 1938
od roku 1947 – obvodní báňský úřad
1940 – 1959 báňský úřad řídí JUDr. Ing. Karel RITTER, Praha, Smíchov, Kinského 15 – báňský rada, dalšími zaměstnanci jsou Alois Kusch – báňský inspektor
Václav Němec- administrace, Ing. Soukup
1959 – 1980 předsedou úřadu je Ing. Josef VOJTA
1980 – 1986 předsedou úřadu je Ing. František PEŠULA
1986 – 2003 předsedou úřadu je Ing. Jan OTÝS , zástupcem je ing. Skála
2003 – 2006 předsedou úřadu je Ing. Dušan HAVEL, později se stává 1. místopředsedou Českého báňského úřadu v Praze a předsedou báňského úřadu v Mostě
2007 – 2022 předsedou je Ing.Bivoj MERC
2022 – doposud předsedou je Ing. Kamil Šmida
Dnes báňský úřad v Plzni sídlí na adrese Hřímalého 11. V jeho působnosti je v současnosti celý Plzeňský a celý Jihočeský kraj. Rozlohou se jedná o největší báňský úřad v ČR.
Karel Neuberger
Velmistr
Bratrstvo sv. Barbory ve Stříbře