Důl Prokop ve Kšicích byl zaražen roku 1864. Skutečné dobývání bylo již dávno před tím, tyto práce dosahují cca do 50 m hloubky. Těžařstvo Marie Pomocné (Mariahilf) zahájilo hloubení jámy sv. Prokopa. Pracemi byly mimo žíly svatého Prokopa nalezeny další tři bezvýznamné žíly. 13.4.1872 zdejší těžařstvo na základě velkých těžebních úspěchu dalo vyrazit pamětní medaili v ceně tří tolarů ze zdejšího stříbra (viz. Národní muzeum). Těžařstvo bylo v roce 1872 změněno na akciovou společnost. Při otvírkách v létech 1866 – 1872 bylo vytěženo cca 13 000 q rudy. V létech největší těžby dosahovaly výkonů 3 200 kg olova a 480 kg stříbra. Průzkumné práce byly ukončeny v roce 1895. Žíla má směr západní s mocností až 70 cm. Příčinou uzavření dolu byly velké přítoky podzemních vod, až 0,6 m3/min. a doprava rudy až do huti do Prahy případně do Příbrami. Značné náklady si vyžádala i doprava uhlí z Heřmanovy Huti k pohonu parního stroje. V roce 1900 byl důl opuštěn. Veškeré strojní zařízení bylo přemístěno na doly ve Stříbře. Další práce byly prováděny ve 30. létech 20. století, a to v roce 1924, v roce 1930 byly veškeré práce ukončeny.
V roce 1956 byly zahájeny průzkumné práce pro otevření dolu, byly vyzmáhána jáma a komíny, jáma byla prohloubena do hloubky 220 m (7. patro). Poté byla jáma prohloubena o dalších 50 m. pod úroveň 8. patra. Žíla byla sledována západním směrem a ověřila bilanční zásoby rud. Ražbou několika komínů bylo ověřeno zrudnění mezi 4. a 7. patrem. Počítalo se, se zrudněním až do hloubky 380 m. Z důvodů soustředění těžebních prací na hlavní jámy ve stříbrském revíru byla šachta v roce 1963 uzavřena a zatopena.
Za zmínku ještě stojí důl Unolla, situovaný ve vzdálenosti cca 850 m jihovýchodně od Kšic a také stará jáma Svatý Petr.
Ložisko je uloženo ve fylitech a zelených břidlicích. Žíla Prokop je typickou jednoduchou žilou, která má málo paralelních odžilků. Žíla se řadí mezi poměrně vzácné rudní žíly s úklonem 50 – 75 stupňů, žíla upadá k jihu, mocnost žíly do 60 cm. Výplň žíly tvoří stříbronosný galenit, v malé míře sfalerit, křemen, pyrit a chalkopyrit. Žíla je sledována na délku 650 m. Ložisko je nejsevernějším výskytem Pb-Zn rud v revíru. Velmi zajímavý je vysoký obsah stříbra, až 100 g/t.