Vídeňské noviny světové výstavy
11. ročník, č. 92 30. listopad 1872
Centrální orgán pro světovou výstavu v roce 1873
jakož i pro všechny zájemce obchod a průmysl
Obecné informace o vydávání těchto novin (jak často, výše nákladu, distribuce do světa, cena v jednotlivých zemích atd.).
Rakouský průmysl.
XXIV.
Hornické podniky Josefa Grafa ze Stříbra v Čechách.
Isabelllenthal (Isabelino údolí)
Pražírna olova, tavírna, kovárna, arzeniková pec, věž na výrobu broků, ubytování úředníků a kanceláře, pila, továrna na baryt, stáje, ???, ??? soukromá fabrika na broky a domky zaměstnanců Se dvěma přílohami
| Rakouský průmysl. XXIV. Hornické podniky Josefa Grafa ze Stříbra v Čechách. Lidé jsou skutečně obdivuhodné bytosti. Zatímco pro každý svůj čin chtějí mít nějaký důvod, zatímco se snaží seznámit se všemi lidmi ve svém okolí, se kterými musí přijít do kontaktu, pak z říše přírodních a umělých výrobků berou, aniž by se ptali, odkud to či ono pochází, aniž by v sobě cítili potřebu vědět, jak se vyrábí zboží, které potřebují. Člověk potřebuje nějaké zboží s tím, že mu stačí, když je zde vyrobené a lze ho použít. Toto platí zejména pro rudy, jejichž těžba je i mezi vzdělanými lidmi dodnes poměrně neznámá. A přesto je těžba rud velice důležitá a poučná kapitola v národohospodářském životě. Těžba rud pomáhá zemědělství postavit se na nohy, neboť co by bylo zemědělství bez železných nástrojů, těžba rud dělá obchodování teprve možné, neboť bez zlata a stříbra bychom tu měli pouze směnný obchod a bez obchodu by nebylo průmyslu. Čisté železo, zlato ani stříbro ale neleží jednoduše na zemi, nýbrž jejich rudné žíly prorůstají do nitra země a vytěžená ruda se musí tavit. Dnes zavedeme ctěného čtenáře do hlubin země, abychom v jejich útrobách lovili, hledali stříbro a olovo. Na konci tohoto pojednání navštívíme staré hornické město Stříbro v Čechách, které leží na železnici Franze Josefa. Pěkný podnik a organizace pana Josefa Grafa je ideální pro naši velkolepou a doprovodnou návštěvu, protože se zde setkáme s podnikavou činností a novinkami. Podnik tohoto známého průmyslníka se skládá z několika hornických provozů: a) kdysi státní důl Jan Křtitel; b) důl na olověnou rudu Adalberti; c) důl Wilhelm vedle ??? (Pencharz?), d) nová naleziště a jeden významný komplex volné kutací jámy. Tento komplex má velkou cenu, neboť se nachází na starém místě, které bylo ve své dobé známé pouze pro neznalost používání střelného prachu, používání parních strojů pro hornické účely a při kutání jeho šachet se již dnes dosáhlo | výsledků, které jsou velice uspokojivé. Klid je krok dozadu: tuhle pravdu mělo město Stříbro poznat. Těžba olova a stříbra ve Stříbře, která trvá již přes 300 let, byla již blízko svému definitivnímu konci. Přes více jak 50 let skomírala a kvůli nedostatku peněžní síly racionálního plánování stále více zaostávala, z mnoha dolů Důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop č. 1 Úřednický byt, prádelna a buchar, sklad železa a střelného prachu, čerpadlovny, byt důlního, vjezd do štoly a krytý most. Důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop č. 2 Buchar, kovárna, sklad železa, byt kováře existuje dnes již jen pět. A i těchto pět dolů trpělo neduhy, které i přes bohatá naleziště dělaly z každého podniku neproduktivní činnost a ztratili atraktivitu pro kapitál. | Dvě důlní společnosti, ačkoli vynášely – byly vedeny tak neobchodně, že bránily přílivu novému podnikatelskému vzduchu. Ceny za výrobky byly totiž určovány bez ohledu aktuální situaci na trhu takovým způsobem, že příliv a odliv peněz v pokladně společnosti prozrazují původ těchto problémů. Zákazníci bývali často nemile překvapeni, když cena za rudu za jeden den stoupla o 2 floriny za cent a o několik dní později poklesla ještě na nižší úroveň, než byla původní, aniž by k tomu byl na světovém trhu nějaký důvod. Když proto vešlo ve známost, že Josef Graf, jehož jméno jako průmyslníka mělo dobrou pověst, má v plánu provést reorganizaci těžby a zpracování olova ve Stříbře, nebylo mu veřejné mínění příliš nakloněno a deníky v Čechách nedávaly tomuto pokusu dlouhou životnost – tak moc se za ty roky zhoršila pověst města Stříbra a jeho okolí. Bylo tak na Josefu Grafovi, průmyslníkovi z Prahy (vlastní dům 184 II), aby dokázal, že duch a vůle lidí dokáže všechny tyto potíže překonat, když spojí vzdělání a energii, organizační talent a průmyslovou prozíravost. „Přišel, viděl a zvítězil“, protože poznal nešvary do jejich nejmenších detailů a mohl je tak zcela vymýtit. Když Josef Graf přešel k provádění reforem, propukl na místě čilý život. Mnoho štol, ve kterých se již celá desetiletí neozval ani hlásek, rázem ožila údery hornických nástrojů; začaly přicházet proudy pracovníků, ze země rychle vyrůstaly nové budovy, každý novověký pokrok v těžbě byl pečlivě sledován a zaváděn do praxe. Nedostatek pracovníků byl ale znatelný i zde a představoval velkou brzdu pro další pokrok. Z výše uvedených dolů je kvůli nedostatku pracovníků v plném provozu pouze důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop. Důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop č. 1 mají vedle řádných bytů pro úředníky dvě prádelny a dva buchary, kromě toho sklad rudy a střelného prachu, čerpadlovnu, byt důlního, vjezd do štoly včetně krytého mostu. |
| Tyto budovy, postavené solidně a účelně, přilehají k hoře bohaté na rudu a před nimi se rozprostírá město Stříbro. Důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop č. 2 mají buchar, kovárnu, sklad železa a byt pro mistra kováře. Důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop č. 3 se skládají z prakticky zřízeného vratidla, skladu rudy, bytu hlídače a mít pro haldy. Kdysi státní důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop má dnes již dvakrát tolik zaměstnanců než za předchozího vedení a i do budoucna se stav zaměstnanců bude zvyšovat. Ostatní doly ale nedosáhnou úrovně dolu Jan Křtitel a spojeného dolu Prokop, dokud nebudou přivedeni nezbytní pracovníci, což je spojeno s velkými potížemi a vysokými náklady. Protože se těžba stále snižovala, byli během posledních 5 let propuštění zaměstnanci více jak pěti dolů, které v sobě ukrývaly olověné rudy bohaté na stříbro, kteří se přirozeně začali věnovat jiné činnosti, nebo se odstěhovali jinam, kde se hornictví dařilo a kde se jim dostalo přátelského přijetí a bohaté odměny za práci. Dnes to znamená tyto pracovníky opět získat zpátky. Tak jedno nečinné desetiletí zruinovalo blahobyt v jednom regionu na mnoho let a výrazně tak brání renovaci, která by vyléčila tyto neduhy. Se zápalem a umem se nyní provádějí přípravné práce, že ostatní doly pana Josefa Grafa s dostatkem zaměstnanců rozkvétají. U dolu Alberti se již zcela odstranily škody, které vznikly toto léto při povodni, a za zakrátko se má opět začít s těžbou. Na volném kutišti byl učiněn bohatý nález, v dole Wilhelm pokračují práce již v klidu. Vytvoření dolu Jan Křtitel / Prokop, který je samostatným provozem a ročně se v něm vytěží 15 000 centů olověné rudy, z čehož 2/3 jsou do Německa a 1/3 (ruda na tlučení a hutní ruda) se taví. Rudy mají úředně ověřený obsah olova 80-5 procent, tj. velice vysoký obsah, a stříbro má 2-5 lotů na cent. Hlavní štola má impozantní délku 1 8000, je odvodňována a pracuje se v 11 chodbách. S hlubinným dolováním pod vedením odborníka z Porýní se počítá až příští rok: již nyní se ale nainstaloval parní stroj s výkonem 30 koní. Úprava rudy probíhá ve 3 prádelnách. Ruda na tlučení a hutní ruda, které se vydolují v tomto dole, včetně dílu se sousedních dolů, zaokrouhleně cca 25 000 centů, se taví v Isabellenthal. Konečný výrobek se vyznačuje zvláštní měkkostí, což je charakteristickým rysem dobrého olova, a rychle se se posílá do Vídně a Pešti. Od příchodu pana Josefa Grafa, který celý těžařský podnik svým tvůrčím zápalem a průmyslovým duchem opět přivedl k životu, spočine oko průmyslníka na tomto údolí se skutečným zalíbením. | Smutný byl pohled na podnik, který byl přes 10 let mimo provoz, ve kterém dříve pracovaly stovky zaměstnanců, byl klidný a opuštěný. Ochranný duch města Stříbra, duch těžby usnul, dokud ho ze zhoubné dřímoty opět neprobudil průmyslník Josef Graf. Nyní zde již opět panuje život, jako by chtěl člověk odpovědně dohnat promarněný čas. Josef Graf nastoupil energicky s cílem odstranit vše škodlivé a provést nové stavby, ke kterým během roku přibydou ještě další. Průmyslový podnik Isabellenthal složený z pražírny a tavírny olova spolu s věží na výrobu broků byl rozšířen na barytovou fabriku a brokárnu. V obou slévárnách se vyrábí 12 000 centů broků, které rovněž nacházejí rychlý odbyt ve Vídni a Pešti, a to bez reklamy, neboť dobré zboží se chválí samo. Fabrika na baryt dodává 30 000 centů jemně mletého bílého živce. Druhá fabrika se stejným výkonem podle amerického vzoru se buduje. Důl Jan Křtitel a spojený důl Prokop č. 3 Vratidlo, sklad železa, byt hlídače a místa pro haldy. Veškeré práce ve fabrice zajišťuje vodní síla ze Stříbra. Ve výstavbě jsou dále pece na odstříbření, čímž se dokončí plány a přechodná období k fabrice na preparáty z olověné běloby. Hbitost, s jakou jsou pořizovány nové stroje a podporován provoz, vzbuzuje obecný úžas a obdiv. Jsou-li všechna tato zařízení již připravena k pozvání zájemců o návštěvu tohoto podniku, pak je to zejména díky praktickému použití patentu, který Josef Graf získal a který je pro mnoho průmyslníku důvodem k návštěvě podniku. Josef Graf totiž získal patent na výrobu broků mechanickou cestou a ten prakticky používá ve Isabellenthalu se všemi výhodami. Za tuto výhodnou výrobu částečně získal Josef Graf u veřejnosti oprávněné uznání a úplného uznání se mu dostalo za jeho průmyslové a renovační výsledky ve Stříbře, kde nejlepším příslibem do budoucnosti jsou nejnovější podniky v Isabellenthalu. Nový způsob výroby, za který patří dík rakouskému lékárníkovi Köhlerovi z Falkenau, přináší velké výhody | oproti dosavadnímu způsobu výroby. O tomto novém způsobu se rovněž příznivě vyjádřili všichni odborníci. Nedostatky staré výrobní metody byly vedle vysokých nákladů za vlastní věž na výrobu broků a její udržování v používání arzenové slitiny, v důsledku čehož se mohlo používat pouze to nejčistší olovo, a dále pak v tažení olova a broků jakož i sušení a v palivu. Další ztráty vznikají při odtahování, které má vysokou zmetkovost, a nakonec ani výrobek není dokonale kulatý. Díky patentovanému stroji mohou dvě osoby vyrobit 20-40 centů dokonale kulatých broků (podle velikosti) za 12 hodin z olova jakékoli kvality bez arzénové slitiny, bez zatápění. Význam tohoto rakouského vynálezu, který Josef Graf jako jediný prakticky využívá, je velkolepý a dělá skutečnou čet podnikatelskému duchu Rakouska. Podnik Josefa Grafa tak v sobě spojuje, nehledě na nový způsob výroby broků, který se velice vyplácí, všechna výrobní odvětví pracující s olovem: těžba olověné rudy v dole Adalberti a Wilhelm a v dole Jan Křtitel / Prokop, tavírna olova, odlévání broků, patentovaná fabrika na broky, fabrika na olověné preparáty včetně mlýnů na baryt i Isabellenthalu. Firma má cca 400 zaměstnanců s 5 úředníky v podniku. Zaměstnanci jsou zaregistrováni v hornické pokladně. Josef Graf se zúčastní výstavy, neboť tam, kde se sejde jedinečná rakouská těžba s těžbou z jiných zemí, tam nesmí takovýto podnik chybět, neboť tak vydatně přispěje ku prospěchu rakouského hornictví. Průmyslníkovi Josefu Grafovi budiž rovněž tímto vysloveno nejvyšší uznání, které si poctivě zasloužil. Protože akvizice a formování těžby, která dodává veliké množství vynikající rudy, provedené energickým a zdatným průmyslníkem, ochrání nejenom před návratem oněch obchodních kalamit, které nevyhnutelně následovali, jak jsme zmínili na začátku, a které zpochybnily vlastní hornické podnikání, nýbrž přinášejí užitek i ostatním dolům, které se nyní spojily, aby obstály v nové racionální konkurenci. Tento podnik obnoví staré renomé hornického města Stříbra a my se přidáváme se srdečným hornickým pozdravem „Zdař Bůh!“. Na závěr nám ještě dovolte stručně představit ostatní průmyslové aktivity Josefa Grafa. Josef Graf provozuje ještě významnou těžbu černého i hnědého uhlí nedaleko Teplic, přičemž u těžby hnědého uhlí nedávno prodal menší část společnosti Schallauer Kohlen. Ve všech svých podnicích zaměstnává Josef Graf 1 500 zaměstnanců a 15 úředníků. Kromě toho je Josef Graf zakladatelem společnosti „Bohemia“, první továrny na sklo v Čechách, která vyrábí stolní sklo po belgickém způsobu. |