Kšice, vesnice ležící ¾ hodiny jihovýchodně od Slavic, která patří k panství Trpisty a Triebel v těžebním revíru Stříbro. V této obci se nachází nedávno vybudovaný stříbrný a olověný důl, kde se těží 1′ až 4′ mocná žíla, která vystupuje ve směru hodinové ručičky ukazující na 7 a zplošťuje se pod úhlem 70 až 80 stupňů směrem k jihu. Drúzovitá žíla, která je místy v krátkých úsecích hluchá, se skládá z galenitu, černého zinkového blejna, obsahuje poměrně hodně vápence, příměsi sirného štěrku a křemene; galenit údajně obsahuje v metrickém centu 2 až 5 litry stříbra a těží se šachtou o hloubce 35 sáhů (cca 65 metrů, pozn. překladatele). Žíla je dobývána v krátkých vystupujících chodbách a narazí se na ni na 45. sáhu (cca 80 – 85 m). Na západní straně zřejmě nedošlo k žádnému narušení, ale na východní straně, asi 14 sáhů (cca 25 m) od šachty, je přerušena dlouhou rozsedlinou a za ní se ji už nepodařilo nalézt. Stavbu ztěžuje častý přítok vody, ale výtěžnost je tak dobrá, že za jeden rok bylo vytěženo 5000 tun olověné rudy. Výtěžnost rudy dosahuje 7-8 % z vytěžené hlušiny, a proto o rentabilitě tohoto dolu nelze mít pochybnosti – budeme-li předpokládat, že náklady na údržbu a těžbu jsou řádově stejné jako v Příbrami. Příbramský revírník a hlavní technik, pan Novák, v květnu 1872 navrhoval zvýšit hloubku dolu hloubením šachty na hloubku 140 až 150 (stupňů/sáhů?) a ke stávajícím 4 chodbám přidat dalších 6 chodeb, čímž by se asi po 10 letech dosáhlo mnohem větší roční těžby rudy. Podle zprávy o produkci (na straně 151) společnosti Aktien Gesellschaft für Bergbau und Hüttenwesen v Böhmen (což je současný majitel dolu), která mi byla zaslána, činila produkce v roce 1872, 2 200 centů olova, 270 liber stříbra a 1 500 centů olova vyrobeného z klejtu. Žílu Prokopi zpřístupnil těžařský cech ze Kšic (sedláci) pomocí šachet, v nichž byla slibná ložiska rudy. Příčinami uzavření tohoto kdysi fungujícího dolu na velmi ušlechtilé žíle byly pravděpodobně přítok vody v důsledku drúzového charakteru dolu a také fakt, že zemědělci neměli potřebné znalosti ohledně těžebních postupů. V nedávné době se výstavby dolu Prokopi ujala jedna společnost s takovou vervou, jakou známe pouze v Ameriky, a zahájení těžby ze sotva otevřeného dolu jí přineslo značný zisk. Přestože výstavba probíhá teprve několik let, byly již otevřeny 3 základní úseky. Žíla je zpřístupněna svislou šachtou Prokopi, severozápadním směrem od šachty byla obnovena bývalá kutací šachta, která vede k první chodbě, a nyní slouží k větrání a fárání. Výbušné plyny padají do šachty Prokopi a jsou vytahovány k větrací šachtě. Problémy s odvodem výbušných plynů v dole nejsou, protože, jak bylo uvedeno výše, je v šachtě je hodně vody, což vyžaduje výkonnější větrací systém. Šachta je prostorná, měří 51 a 25 metrů ve světlém stavu a je rozdělena na tři části, těžní, dopravní a technickou. Šachta se nachází několik kroků od výchozu sloje, a protože hornina je pod rozpukaným výchozem měkkého fylitu, kde je šachta zazděna, stabilní, obsahuje pouze tolik dřevěné výztuže, kolik je nutné pro instalaci pojezdových plošin a vedení k odklízení rubaniny.
Ze šachty jsou zpřístupněna 3 patra, a to první chodba se nachází 47,4 metru pod ohlubní jámy, druhá v hloubce 66,3 m pod ohlubní jámy, a třetí v hloubce 85,2 m pod ohlubní jámy,