Zpráva
o 28. listopadu 1899 provedené inspekci horního dolu Langenzug u Stříbra skrze Bleierzzecher Gewerkschaft u Stříbra (ad. 6195).
Tento důl byl dříve otevřen skrze šachtu s názvem Haspelschacht Anastasia, která je hluboká 75 m a zůstala zachována jako Fahrschacht (jízdní šachta) a Luftschacht (vzdušná šachta); kromě toho bylo podle šachet Antonia a Theresia zjištěno, které se v současnosti zřítily.
V roce 1865 byla otevřena oddělená Hauptschacht (hlavní šachta), která doposud dosáhla hloubky 230 m. Tato šachta je 4,74 m dlouhá, 1,9 m široká a zároveň je rozdělena do dvou těžebních částí, jedné části jízdní a jedné části na zpracování umělého materiálu.
Nachází se zde 7 horizontů, 7. horizont v hloubce 230 m, 6. v hloubce 200 m, 5. v hloubce 160 m, 4. v hloubce 120 m, 3. v hloubce 100 m, 2. v hloubce 75 m a 1. má hloubku 50 m.
Na 2. a 5. horizontu dojde ke snížení kvůli budování střech jako v Příbrami.
K těžbě slouží jeden jednoválcový stroj se Stephensonovými posuvníky k přepravování bubnů. Mísy jsou zaopatřeny záchytným zařízením. Ke zvedání vody slouží jeden jednoválcový stroj s Meyerovským řízením a kondenzací. Převádění ozubeného kola na Kunstwinkel [= konstrukce, díky níž mohou být přesměrovány přímočaré pohyby (například při spojení umělého materiálu) do jiného směru]. Dříve byly dopravovány mycí stroje a mačkadla do nejvyšších pater pomocí malých lanových zvedacích zařízení (Dampfhaspel).
Vodní pomůcky se umývaly v mycích bubnech (Waschtrommel), poté byly tříděny v třídících bubnech (Klassirtrommel). Dostatečně rozložené velikosti zrn byly přebírány na sazečkách a zpracovávány jako v Příbrami.