MĚSTO STŘÍBRO
Znak města – návrh blasonu neboli slovního popisu:
V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s devíti stínkami cimbuří a černou branou se zlatou lilií a otevřenými černými vraty na zlatých závěsech. Za hradbou dvě stříbrné věže se čtyřmi stínkami cimbuří a červenými stanovými střechami zakončenými zlatými makovičkami, každá s jedním černým oknem. Mezi věžemi na hradbě český lev opřený předními tlapami o pravou věž.
Vlajka města – úřední slovní popis v registru komunálních symbolů:
List praporu tvoří tři vodorovné pruhy – bílý, žlutý a modrý v poměru 3:1:3. Poměr šířky praporu k délce je 2:3.
Datum rozhodnuti: 7/15/1993
Číslo rozhodnutí: 10
4.7.2011, Mgr. Jan Tejkal
tel. 602953832
Navrhovaný text žádosti o stanovení blasonu historického znaku města Stříbra:
Na základě usnesení Zastupitelstva města Stříbra ze dne 22.08.2011 žádáme Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o kodifikaci historického znaku města Stříbra ve formě stanovení heraldicky správného blasonu neboli slovního popisu znaku města a jeho zařazení do registru komunálních symbolů České republiky vedle vlajky města schválené a udělené v roce 1993.
Blason města navrhujeme následně: „V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba devíti stínkami cimbuří a černou branou se zlatou lilií a otevřenými černými vraty na zlatých závěsech. Za hradbou dvě stříbrné věže se čtyřmi stínkami cimbuří a červenými stanovými střechami zakončenými zlatými makovičkami, každá s jedním černým oknem. Mezi věžemi na hradbě český lev opřený předními tlapami o pravou věž.“
Uvedený blason koresponduje se současně užívanou podobou znaku města, která vychází z podoby znaku města dle privilegia krále Jiřího Poděbradského z roku 1469.
Tato podoba znaku je ovšem odlišná od podoby znaku v kompendiu Jiřího Čarka Městské znaky v českých zemích z roku 1985, a proto má město zájem, aby v registru komunálních symbolů České republiky byl evidován heraldicky správný blason užívané podoby znaku města, která má oporu ve zmiňovaném královském privilegiu, je městem aktivně užívána a barevně plně koresponduje s novodobou vlajkou města udělenou v roce 1993 vycházející právě z podoby znaku s modrým štítem.
Rozpor mezi podobou znaku v kompendiu městských znaků a podobou znaku užívanou městem souvisí mimo jiné se skutečností, že znak města Stříbra prošel několika vývojovými fázemi – minimálně třemi hlavními etapami, z nichž neakceptovatelná je v dnešním kontextu pouze ta první v podobě stříbrné lilie v červeném štítě a to z důvodu její totožnosti se znakem obce Čestín v okrese Kutná Hora.
Pro další dvě vývojové fáze polepšeného znaku – ať už s modrým, nebo s červeným štítem, existují heraldické i historické důvody pro i proti. Silněji se však ukazuje jako vhodnější verze s modrým štítem a to ze tří (výše již jmenovaných) důvodů:
1. Královské privilegium z roku 1469,
2. Aktivní užívání ze strany obnovené samosprávy města,
3. Barevná shoda s podobou vlajky z roku 1993, jejíž udělení de facto potvrdilo i podobu znaku města dle královského privilegia.
Vzhledem k tomu, že se jedná o znak historický, usuzujeme, že není zapotřebí znak schvalovat a nově udělovat, protože tímto právním aktem by se z historického znaku z 15. století stal znak novodobý, což by snížilo jeho heraldicko-právní hodnotu, nýbrž že heraldicko-právně vhodný způsob kodifikace historického znaku spočívá ve stanovení heraldicky správného a závazného blasonu ze strany nejvyšší heraldické autority v oblasti komunální heraldiky České republiky, to znamená ze strany Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Obracíme se tedy na Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s výše popsanou žádostí a v příloze připojujeme vzorovou kresbu znaku a vlajky města, text navrhovaného blasonu znaku města, jakož i kopie některých relevantních textů o historii znaku města.
Za město Stříbro
Dr.Bohuslav Červený,
starosta města Stříbra