Výroční zpráva
Na místo ředitele ve výslužbě nastoupil pan Josef Šebek, který se od 1. června hlásí na c.k. revírním báňském úřadě ve Stříbře jako vedoucí provozu ve smyslu § 188 a.B.G. a informuje c.k báňského ředitele Richarda Švestku v Plzni, že od posledního jednání svazu, které se konalo 1. dubna v Plzni, se na vlastnických poměrech svazu v hornictví nic nezměnilo.
V současné době vlastní svaz 20 důlních děl, a to: Důlní pole Allerheiligen č. I – IV, Důlní pole Adalberti č. I – IV, Důlní pole Johanni č. I – IV, Důlní pole Prokopi č. I – IV, Důlní pole Floriani č. I – IV
Dále pak následující povrchové doly
V obci Stříbro ………………………………… 23 jednotek.
V obci Kladruby ………………………………… 4 jednotek.
V obci Vranov ………………………………… 1 jednotek.
V obci Svinná ………………………………… 23 jednotek.
V obci Vrbice ………………………………… 23 jednotek
a v obci Lhota ………………………………… 9 jednotek, celkem 53 jednotek, které byly zapsány nebo ohraničeny na základě povolení k těžbě Allerheiligen Blei und Zink Bergbau Gewerkschaft ve Vrbicích ze dne 25. listopadu 1900, číslo 2643.
Všechna příslušná potvrzení o otvírce, zadávací listy důlních polí Floriani, Prokopi, Adalberti a Johani, jejich nálezy a rozhodnutí předal bývalý ředitel svazu. Ing. Šebek dne 24. října 1. roku báňskému řediteli Švestkovi a jsou v jeho úschově.
Pokud jde o důlní pole Allerheiligen, bylo výše uvedenému předáno pouze rozhodnutí okresního soudu o povolení zápisu do horního rejstříku ze dne 18. prosince 1899. Podle rozhodnutí Okresního soudu v Plzni ze dne 24. července, 23. a 26. října 1901 týkajících se dolů Adalbert, Johann, Florian a Prokopi je potvrzeno připojení těchto dolů ke svazu Allerheiligen.
Povolení k těžbě společnosti Allerheiligen Blei und Zingbergbau Gewerkschaft ze dne 24. listopadu 1900, číslo 2643, bylo na základě žádosti vedoucího provozu ze dne 5. listopadu 1913, číslo 3580, prodlouženo o další rok, tj. do 25. listopadu 1914 včetně, a dále bylo výnosem ze dne 16. listopadu 1913, číslo 2819, prodloužena lhůta výstavby dolů do 31. prosince 1914.
Kontroly otevřených povrchových vchodů, které nedávno provedl ředitel závodu, a požadavky okresních úřadů byly oprávněným důvodem k přijetí některých naléhavých a nutných bezpečnostních opatření.
Stávající otevřená ústí štol Ignatzi ve štole Isabellental a Johannistollent na břehu řeky Mže byla zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob pomocí jednoduchého ohrazení; dále bylo třeba vhodným ohrazením zabezpečit vchody do starých vytěžených štoly nad štolou Johani a Franziska.
Poblíž první strážnice od nádraží Stříbro směrem na Cheb si četníci ze Stříbra již na jaře stěžovali na nedostatečné zajištění propadlého ústí více než 80 metrů hluboké šachty, která se zde nacházela, a okresní úřad také nařídil zasypání poklesové propadliny, která zde vznikla a ohrožuje bezpečnost.
Toto zasypání bylo zahájeno 11. listopadu po dohodě s hlavním předákem panem Josefem Haasem a na úhradu nákladů s tím spojených byl vypsán příplatek 5 korun na jeden kux, který již pan Haas uhradil 270 korunami a pan Leo Kerner 85 korunami prostřednictvím poštovních poukázek k rukám vedoucího závodu.
Při výkopových pracích byly na staré horské výsypce nalezeny chomáčky olověné a zinkové rudy, které se zachovaly a mohou sloužit jako stopy po rudné žíle, která se zde těžila. Jelikož byl trychtýř poklesové propadliny na svém výstupu ven na okraji velmi široký, a proto by k jeho zasypání bylo potřeba velké množství zeminy, nebyla propadlina zcela zasypána, ale zůstala zde mělká prohlubeň, která je ohrazena materiálem ze starého plotu.
Štola Johanní, kde se pracovalo před řadou let, je v současné době přístupná, ale před jejím využitím by musela být místy vyčištěna a opravena, protože zejména dno štoly vede přes prohlubně a staré rudní nánosy, jejichž dřívější zabezpečení je pravděpodobně ztrouchnivělé, a proto musí být částečně rekonstruováno.
Pokud jde o zařízení na úpravu rudy v mlýně Regina, bylo zcela demontováno a části jeho zařízení byly uloženy v drtírně; je zde také malá zásoba upravené rudy zabalené v pytlích, jejichž obsah nebyl prozkoumán.
V samotné drtírně byla instalována nová drtící stolice, na níž se v současné době zřejmě pracuje.
Plzeň, 24. listopadu 1913