Německo, právním základem báňského dozoru v Německu je spolkový horní zákon. Státy jsou odpovědné za prosazování spolkového horního zákona, proto jsou báňskými úřady státní orgány:
- Státní úřad pro geologii, suroviny a hornictví jako odbor 9 Regionální rady Freiburg pro Bádensko-Württembersko
- Důlní úřady v severním Bavorsku a jižním Bavorsku pro Bavorsko
- Státní úřad pro hornictví, geologii a suroviny pro Berlín a Braniborsko
- Státní úřad pro hornictví, energetiku a geologii pro Brémy, Hamburk, Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko
- Regionální rady Darmstadt, Gießen a Kassel pro Hesensko
- Důlní úřad Stralsund pro Meklenbursko-Přední Pomořansko
- Okresní vláda Arnsberg, kancelářská budova v Dortmundu, dříve Státní báňský úřad Severního Porýní-Vestfálska v Dortmundu
- Státní úřad pro geologii a hornictví pro Porýní-Falc
- Sárský báňský úřad
- Saský báňský úřad pro Sasko
- Státní úřad pro geologii a hornictví pro Sasko-Anhaltsko
- Durynský státní báňský úřad pro Durynsko
Báňští úředníci
Důlní práce s sebou vždy nesou specifická rizika pro zdraví a život nejen horníků provádějících tyto činnosti, ale i pro ochranu povrchu v zájmu veřejné bezpečnosti. K odvrácení nebezpečí byly od pozdního středověku utvářeny těmi, kdo byli u moci, „horní dozorčí orgány“ – předchůdci dnešních báňských/státních úřadů. Pracovali zde důlní úředníci.
Školení těchto báňských úředníků bylo z. B. v Prusku upraveno takto (podle nařízení ze dne 24. září 1897). Předpokladem pro přijetí za tzv. „úředníka“ vyššího báňského úřadu byla maturita. Nejprve absolvoval roční praktickou stáž v jednom nebo více dolech. To skončilo závěrečným testem (tzv. test pit trip).
Poté začalo minimálně tříleté akademické studium v oboru hornictví (např. báňská akademie/technická univerzita). Po první státní zkoušce a povýšení na „horního praktikanta“ následovalo další tříleté období, jehož tématem bylo absolvování technického a obchodního školení ve státních závodech, u báňského mistra, u báňských úřadů a prostřednictvím delších instruktážních cest. Každý, kdo složil druhý test, byl jmenován ministrem obchodu „horním posuzovatelem“. Důlní odhadci jsou zpočátku využíváni jako techničtí asistenti. Řádné zaměstnání ve státním závodě jako inspektor báňského, hutního nebo solného dolu nebo u úředníka hornického revíru jako „báňský inspektor“ nastává zpravidla až po pěti letech a zaměstnání jako okresní úředník nebo ředitel závodu po několika dalších letech.
Historické báňské úřady
Prusko
V roce 1777 pověřil král Fridrich II. Friedrich Anton Freiherr von Heinitz řízením celé pruské báňské správy. Ministr hornictví a hutnictví zařídil rozdělení pruského těžebního průmyslu do čtyř hlavních těžebních oblastí podle anglického vzoru:
- Kurmark, Neumark, východní a západní Prusko,
- Magdeburg, Halberstadt, Hohenstein a hrabství Mansfeld,
- Slezsko a hrabství Glatz,
- vestfálské provincie.
Tyto čtyři hlavní důlní oblasti byly v letech 1815/16 přeměněny na okresy Oberbergamt Berlín , Halle , Breslau (dříve v Reichensteinu/Slezsko) a Dortmund (později byl pro provincii Rýn vytvořen Oberbergamt Bonn ). Jako podúřady těchto zprostředkujících orgánů existovaly báňské úřady. [3] Po anexích Pruska po německé válce v roce 1866 přibyl Oberbergamt Clausthal .
Sasko
První báňské úřady v Sasku vznikly kolem roku 1500. Dokud nebyl v roce 1869 ve Freibergu vytvořen jednotný státní báňský úřad, byly báňské úřady oddělovány nebo slučovány podle důležitosti hornictví. Následující báňské úřady byly zřízeny po dlouhou dobu:
- Báňský úřad Altenberg
- Annabergský báňskýúřad (s Elterleinem , Hohensteinem, Oberwiesenthalem a Scheibenbergem)
- Důlní úřad Freiberg (se Seiffenem)
- Johanngeorgenstadt báňský úřad (s Eibenstockem a Schwarzenbergem)
- Marienbergský báňský úřad (s Ehrenfriedersdorfem , Geyerem a Wolkensteinem )
- Schneebergský báňský úřad (s Voigtsbergem)
Kromě toho existovaly četné poddanské báňské úřady, které měly právo půjčovat nižší kovy, jako je cín a železo, a také vlastní hornická jurisdikce.
Bamberk
V biskupství Bamberku byly kastovními úřady nižší báňské úřady, soudní komora a vláda byly horními báňskými úřady. Ve 2. polovině 18. století byly na některých úřadech zřízeny samostatné báňské úřady a v roce 1796 bylo založeno Oberbergwerkskollegium jako vyšší úřad. Prezidentem Oberbergwerkskollegia byl Friedrich Christoph Nepomuk Wilderich Graf von Walderdorf , ředitelem Oberbergwerkskollegia Friedrich Christoph Graf von Rotenhan . Jednotlivé báňské úřady byly: