Z iniciativy Společnosti přátel Rudolfova
udílí Hornické konzilium počínaje 8. Setkáním hornických měst a obcí každoročně
cenu Český permon v několika kategoriích:
1. Český permon 2004
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Cech příbramských horníků a hutníků
2. Záchrana technických památek: Skupina dobrovolných techniků Chrustenice
za záchranu železorudného dolu Chrustenice s jeho rekonstrukcí na muzeum
3. Počin roku: RNDr. Václav Cílek, CSc., geolog, spisovatel, redaktor
za scénář k TV pořadu Podzemní Čechy
4. Celoživotní dílo: lng. Stanislav Vopasek, ředitel Nadace Landek
2. Český permon 2005
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Hornický spolek Prokop při VŠB-TU Ostrava
2. Záchrana technických památek: Hornické muzeum Příbram-Březové Hory,
záchrana technické památky Vodní kolo Drkolnov
3. Počin roku: Hornicko-historický spolek, Planá u Mariánských Lázní,
za provozování hornického muzea v Plané, zajišťování hornických slavností a tradic v regionu
4. Celoživotní dílo: lng.Koloman Iványi, Cech PHH
5. Mimořádná cena (Permon 2005): Společnost přátel Rudolfova (předseda společnosti V.Klabouch),
za uvedení do života, jako součást setkávání, udílení cen Český Permon a předávání putovního Praporu setkávání hornických měst.
3. Český permon 2006
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Společnost přátel Rudolfova
2. Záchrana technických památek: Krajské muzeum Sokolov
3. Počin roku: Hornicko historický spolek Stříbro
4. Celoživotní dílo: Ing. Chrudoš Fiala, starosta spolku Prokop Příbram
5. Mimořádná cena (Permon 2006): Cech příbramských horníků a hutníků
za iniciování prvního setkání hornických měst a za přípravu 10. setkání
4. Český permon 2007
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Spolek Prokop Příbram
2. Záchrana technických památek: Podkrušnohorské technické muzeum Most,
záchrana technické památky parní těžní stroj z dolu Julius III v Kopistech u Mostu
3. Počin roku: PhDr. Ladislav Jangl
za publikaci „Staré hornické a hutnické míry a váhy
4. Celoživotní dílo: PhDr. Jiří Majer, CSc.
5. Mimořádná cena (Permon 2007): Ing. Rudolf Tomíček,
za zásluhy o hornické tradice ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže Setkání hornických měst České republiky
5. Český permon 2008
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Spolek severočeských havířů se sídlem v Mostě
2. Záchrana technických památek: České muzeum stříbra, Kutná Hora,
restaurace a uchování středověkého důlního prostoru – štola sv. Jiří
3. Počin roku: Hornické muzeum Landek, Ostrava-Petřkovice
celková obnova budovy kompresorovny dolu Anselm
4. Celoživotní dílo: Ing. Vladimír Petrovský
5. Mimořádná cena (Permon 2008): Zbyněk Jakš, ředitel Podkrušnohorského technického muzea,
za zásluhy o hornické tradice ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže Setkání hornických měst České republiky
6. Český permon 2009
Katategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Občanské sdružení Jihlavský havířský průvod
za znovuobnovení a pravidelnou organizaci havířského průvodu v Jihlavě.
2. Záchrana technických památek: DIAMO s.p., o.z. SUL Příbram,
za nepřehlédnutelnou podporu obnovy a zpřístupnění významných hornických děl
3. Počin roku: Jaroslav Richtermoc
za publikaci 100 let výroby důlních svítidel v Bohaticích u Karlových Varů
4. Celoživotní dílo: prof. Ing. Pavel Prokop, CSc.,
za dlouholetou obětavou práci za udržení hornických zvyků v jejich tradiční podobě
5. Mimořádná cena (Permon 2009): Doc. RNDr. Zdeněk Laštovička, CSc.
za dlouholetou činnost směřující k záchraně a zdokumentování pozůstatků po středověkém jihlavském stříbrném dolování a za kladení důrazu na význam stříbrného dolování pro město Jihlava
(za zdokumentování středověkého jihlavského dolování). Cesky permon 2004_2022.docx str. 3 z 22
7. Český permon 2010
Katategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
– za dlouholetou osvětovou a publikační činnost obnovující a šířící slávu hornictví, jeho význam, tradice a zvyklosti a to nejen v ostravském regionu.
2. Záchrana technických památek: Hornický skanzen a královská dědičná štola Prokop – Stříbro,
HHS Stříbro
– za dokončení rekonstrukce štoly Prokop (trvala 7 let) a související výstavbu provozní budovy, strojovny, skanzenu, hornické stezky, důlní trati a důlního kanálu.
3. Počin roku: Josef Suldovský, Pchery
– za jedinečnou publikaci Kronika horního města Jáchymova a jeho hornictví, vydanou v roce 2009.
Mimořádná cena v kategorii 3 – počin roku:
Ing. Václav Valášek
– za působivou publikaci Velká kniha o hnědém uhlí, vydanou v roce 2009.
4. Celoživotní dílo: Ing. Zdeněk Brázda, Chomutov
– za celoživotní hornickou a spolkovou činnost.
Soustavně informuje veřejnost laickou i odbornou o historii hornictví a aktuálním dění v hornictví články v řadě časopisů a jinými publikacemi. Pravidelně dlouhodobě organizuje hornické a mineralogické výstavy v podkrušnohorském revíru v Klášterci nad Ohří a další akce na podporu hornické spolkové činnosti v ČR.
Mimořádná cena v kategorii 4 – Celoživotní dílo:
Ing. Jaroslav Jiskra, Bukovany
– za celoživotní publikační činnost týkající se hornictví plzeňského a karlovarského kraje.
Je autorem velice plodným. Doposud vydal 25 publikací a to nejen odborných, ale i zábavných a nehodlá ve své činnosti ustat, neboť na cestě je publikace dvacátá šestá.
5. Mimořádná cena (Permon 2010): Karel Neuberger, HHS Stříbro
– za zásluhy o hornické tradice ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže Setkání hornických měst a obcí ČR a za přípravu 14. setkání. Cesky permon 2004_2022.docx str. 4 z 22
8. Český permon 2011
Katategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Stříbrná Kutná Hora, o.s.
Barborská 28, 284 01 Kutná Hora
předsedkyně PhDr. Světlana Hrabánková
Za dlouholeté pořádání slavností Královské stříbření Kutné Hory
Občanské sdružení Stříbrná Kutná Hora společně s Českým muzeem stříbra pořádalo letos již dvacátý ročník gotických slavností Královské stříbření Kutné Hory – dvoudenní program představující život středověké Kutné Hory. Iniciátorkou, hlavní pořadatelkou, produkční i scénáristkou v jedné osobě je paní doktorka Světlana Hrabánková, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře a předsedkyně občanského sdružení Stříbrná Kutná Hora. Podařilo se jí vybudovat novodobou tradici lidové historické slavnosti, ve které každý rok ožívají staré hornické zvyky. Díky jejímu úsilí a také díky kvalitním spolupracovníkům – např. výtvarnici paní Vejmelkové, kostymérce – akademické malířce paní Jelínkové a dalším se Královské stříbření Kutné Hory stalo nejvýpravnější a nejkvalitnější akcí svého druhu v České republice.
2. Záchrana technických památek:
Nadace Landek Ostrava
Prokešovo nám. 6, 728 30 Ostrava
ředitel nadace Ing. Josef Kimer, CSc.
Za dlouhodobou práci při záchraně a údržbě hornických památek
Nadace Landek dlouhodobě a cíleně zachraňuje a udržuje hornické památky a dokumenty, především v Ostravsko-karvinském revíru. Pomáhá při záchraně a údržbě lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo v minulosti kdykoliv souvisely. Seznamuje širokou veřejnost s historií hornictví, jeho vývojem a významem. Podporuje zachování a obnovování starých hornických tradic a zvyků.
3. Počin roku: Ing. Jan Světlík,
Veleslavínova 1766/13, 728 30 Ostrava
Za zahájení a podporu revitalizace hornických a hutnických památek v Ostravě
Inicioval sjednocení nejunikátnějších hornických a hutnických památek v Ostravě, jejichž význam dalece přesahuje rámec střední Evropy. Díky jeho úsilí a podpoře byla zahájeno obnovování těchto památek s cílem zpřístupnit je co nejširší veřejnosti. Jedná se o následující areály – Dolní oblast Vítkovic (Národní kulturní památka), Areál bývalého dolu Hlubina (Národní kulturní památka), Areál bývalého dolu Anselm s Národní přírodní památkou Landek (Landek park – Kulturní památka). Ing.Jan Světlík je regionální patriot, který svou filantropickou činností a mimořádnou finanční podporou významně přispívá k záchraně unikátních hornických a hutnických památek. Je vůdčí osobností v oblasti oživování a zpřístupňování industriálních památek.
4. Celoživotní dílo: Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., Dr. H.C.
Josefská 2, 118 00 Praha
Za celoživotní dílo v českém hornictví
Roman Makarius je jednou z nejvýraznějších osobností českého hornictví posledních desetiletí. Jako předseda Českého báňského úřadu se zasloužil nejen o novelizaci horního práva v nových podmínkách po roce 1989, ale i o ocenění pracovníků v hornictví – jeho zásluhou je například nejvyšší hornické vyznamenání – Medaile Jiřího Agricoly. Jeho pozornosti se nevyhnuly ani hornické tradice, jichž je opravdovým znalcem.
5. Mimořádná cena (Permon 2011):
Ing. Petr Zuleger
ČSO 933, 357 35 Chodov
Za mimořádné zásluhy o obnovení hornických tradic v Chodově
Ing. Petr Zuleger se mimořádně zasloužil o obnovení hornických tradic v Chodově. Jako chodovský rodák věnoval mnoho volného času připomenutí hornické tradice města. Podílel se na přípravě prvé české publikace o městě Chodově, která byla vydána u příležitosti 800 let od první písemné zmínky o obci Chodov a k 100. výročí povýšení městyse Chodov na město. Zasloužil se o popularizaci hornictví, jako nedílné součásti života regionu. Cesky permon 2004_2022.docx str. 5 z 22
9. Český permon 2012
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Dechový hornický orchestr Severočeských dolů a.s.,
Chomutov
kapelník Josef Zástava
Za dlouhodobou práci ve prospěch hornického stavu
Dechový hornický orchestr Severočeských dolů a.s. Chomutov je významnou hornickou kapelou, která řadu let působí v hornické podkrušnohorské oblasti. Dlouhodobě koncertuje na hornických akcích a na akcích pořádaných Sdružením hornických a hutnických spolků v České republice i v zahraničí Výkony orchestru jsou velmi ceněny a orchestr je vyhledáván pro účinkování na hornických akcích celého Podkrušnohoří.
2. Záchrana technických památek:
Spolek Řimbaba, Bohutín
Tisová 31, 261 41 Bohutín
místopředseda spolku Ing. Josef Kovář
Za zpřístupnění areálu dolu Řimbaba
Víte, co znamená slovo „řimbaba“? Tak pro nebotaniky: Pyrethrum parthenium – řimbaba obecná, neboli kopretina řimbaba, nenáročná drobnokvětá léčivá květina dala jméno celému skalnatému návrší, později i dolu a spolku Řimbaba.
Spolek Řimbaba byl založen v roce 2006 a vyvíjí svou činnost převážně v areálu dolu Řimbaba. Zde postupně buduje montánní expozice – v loňském roce přibyla k hornickému bytu a strojovně, venkovní expozice strojů a zařízení, středověká pražírna rud s tavící pecí a rumpál. Spolek též bádá v historii a podařilo se mu určit rodný dům Jana Antonína Alise, slavného příbramského hormistra.
3. Počin roku: RNDr. Jiří Hlávka, in memoriam,
Planá
Za nepřekonatelný překlad z němčiny knihy Christopha Delia „Anleitung zur Bergbaukunst“ (Poučení o zručnosti hornické)
Knihu, kterou doktor Hlávka přeložil, můžeme nazvat „Agricolou 18. století“, neboť zahrnuje sbírku přednášek pro výuku hornictví na báňské akademii v Báňské Štiavnici kolem roku 1770, kdy zde Christoph Traugott Deluis působil jako profesor. Tato mimořádně obsáhlá kniha, psaná švabachem, se spoustou odborných dobových výrazů a technických nákresů je mezníkem v dílech věnovaných hornictví. Knihu dodnes nikdo nedokázal ze staroněmčiny do češtiny či slovenštiny přeložit i když se o to již někteří odborníci pokoušeli. Jiří Hlávka při překladu dokázal, že byl vynikajícím odborníkem v geologii, důlním měřictví, hornictví i historii a zároveň výborným jazykozpytcem. Knihy vyšla poprvé v roce 1773 ve Vídni. Těšíme se, že po téměř 240 letech se dočkáme i jejího vydání v češtině.
4. Celoživotní dílo: Jan Čáka
Gorkého 259, 261 01 Příbram IV
Za celoživotní dílo věnované hornictví Příbramska a okolí
Jan Čáka je grafik, výtvarník a spisovatel, který literárně i výtvarně zachycuje po celý život etnografické stránky života na Příbramsku v minulosti, písně, pověsti a zejména hornickou tradici.
Mezi sborníky s hornickou tématikou, které byly vydávány při sympoziích Hornická Příbram ve vědě a technice má mimořádné místo jeho dílo Civitates montanarum in republica Bohemoslovenica neboli Horní města v Československu. Desetidílný soubor obsahující 120 grafických listů s vyobrazením československých horních měst a jejich znaků. Historické a hornické motivy znázorňuje i ve své práci medailérské.
5. Mimořádná cena (Permon 2012):
Město Chomutov
Za přípravu 16. setkání hornických měst a obcí
Tímto oceněním chceme vzdát poctu všem organizátorům tohoto setkání. Chomutovský Český permon bude návštěvníkům radnice připomínat dnešní sváteční a milé chvíle. Cesky permon 2004_2022.docx str. 6 z 22
10. Český permon 2013
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Karel Veselý,
Obránců míru 666
357 35 Chodov
Za celoživotní sběratelskou činnost hornických artefaktů a relikvií a jejich zpřístupňování veřejnosti.
Karel Veselý se dlouhá léta aktivně věnuje záchraně hornických kahanů, švancar, přileb, literatury, dřevěných sošek, minerálů a zejména hornických uniforem, to vše nejenom sbírá, ale i opravuje a vyrábí repliky. Jeho sbírka, jejíž část byla k vidění během výstavy při příležitosti 15. SHMO v Chodově, obsahuje raritní kusy, které dnes již mnohdy nenajdeme ani v muzeu. Svou činností, které se věnuje ve svém volném čase a zcela nezištně, pomáhá zachránit mnoho hornických artefaktů pro další generace.
2. Záchrana technických památek:
Montánní společnost o.s.
Nad Přívozem 807/9
147 00 Praha 4
Za záchranu a zpřístupnění pro veřejnost bývalého železnorudného dolu a části navazujících důlních děl v Mníšku pod Brdy a vybudování expozice dobývání železných rud v Barrandienu.
Za záchranu a zpřístupnění pro veřejnost bývalého železnorudného dolu a zejména obnovu přístupového překopu o délce 1280 m z roku 1953 ložiska Skalka a části navazujících důlních děl v Mníšku pod Brdy. Tyto práce provádí sdružení od roku 2004, ve kterém toto důlní dílo od MŽP přebírá. Společnost se zabývá dokumentací a ochranou technických památek báňské historie, mapuje a shromažďuje údaje o historii těžby železných rud v Barrandienu, pořádá řadu výstav a kulturních aktivit i ve vlastních podzemních objektech. Od 1. srpna 2013 plánuje zpřístupnění podzemní expozice prostřednictvím důlní kolejové dopravy. Sdružení je neziskovou organizací a veškeré získané prostředky investuje do rekonstrukčních, zajišťovacích a udržovacích prací podzemního objektu. Na poslední chvíli se tak podařilo zachránit a zpřístupnit jednu z významných železnorudných lokalit, jejíž počátky sahají až do keltského období.
3. Počin roku: Statutární město Havířov,
Svornosti 2, 736 01 Havířov-Město
Za vybudování stálé expozice o hornictví na území města
Havířov byl vždy spojován s hornictvím, o čemž svědčí i jeho název. Od svého vzniku v 50. létech zajišťoval kvalitní bydlení pro horníky šachet OKR a na jeho území téměř 100 let těžily uhlí dvě šachty. Důl František v létech 1911 až 1999 a Důl Dukla v létech 1905 až 2007. Díky uhlí mohlo město Havířov vzniknout. Pro připomenutí této nedávné historie současným, ale především nejmladší a budoucím generacím, vznikla v r. 2012 z iniciativy města za spolupráce Klubu přátel hornického muzea v Ostravě – pobočky Havířov a partnerského města v Polsku Jastrzębie – Zdrój, stálá expozice o historii hornictví na území Havířova, s názvem „Historie psaná uhlím – hornické tradice partnerských měst Havířov a Jastrzębie – Zdrój“. Smyslem expozice v Havířově je připomínat hornické tradice, dokumentovat souvislosti s těžbou uhlí a jak se v minulosti, kdy hornictví bylo na území města a regionu živým odvětvím, žilo a pracovalo. Exponáty a dokumenty, především z Dolů František a Dukla, a moderní audiovizuální prostředky návštěvníkům přibližují, co práce horníků obnášela, s jakými technologiemi a technikou se pracovalo, jaká existovala rizika, nebezpečí i tragedie při práci v hornictví. Výstava rovněž zachycuje kulturu, způsob zábavy i obyčejnou solidaritu a pospolitost horníků a jejich rodin. U příležitosti otevření expozice byla vydána společně s Jastrzębie – Zdrój publikace „Města a uhlí“ s podtitulem Hornické tradice partnerských měst Havířov a Jastrzębie – Zdrój, která populárním a mírně odborným způsobem popisuje dolování černého uhlí v této přeshraniční části Hornoslezské uhelné pánve. Publikace i výstava jsou určeny těm, kteří svůj život prožili v úzkém či širším kontaktu s hornictvím a také těm, kteří zde prožili svůj život, a hornictví bylo mimo jejich každodenní starosti. Hlavně jsou určeny nejmladší generaci a generacím budoucím, které s hornictvím již nepřijdou do styku, aby si uvědomily, co dalo zdejšímu regionu tvář a specifický naturel. Cesky permon 2004_2022.docx str. 7 z 22
4. Celoživotní dílo: Ing. Vratislav Vajnar
Třešňová 1726, 432 01 Kadaň
Za celoživotní dílo věnované hornictví
Dnes důchodce z Kadaně, ale ač strojař vystudovaný na VŠB Ostrava je celý život spojený s profesí uhelného havíře. Během své celoživotní práce v Severočeském hnědouhelném revíru významně podporoval spolkovou činnost při propagaci hornictví, akce ke zvyšování odborných znalostí a péči o udržování hornických tradic. Jako generální ředitel Severočeských dolů a.s. všemožně pomáhal hornickým spolkům – realizovat mineralogické výstavy v kláštereckém zámku, Skoky přes kůži v Chomutově, otevření dolu Mariahilf v Měděnci, podporoval vydání hornických knih a mnohé další. Nespočtu akcí se osobně účastnil a spolupracovníci nepamatují, že by někoho z nás nevyslyšel a dle možností nepomohl.
5. Mimořádná cena (Permon 2013):
Klub přátel hornických tradic – Kladno o.s.
Hornický skanzen Mayrau
272 07 Vinařice u Kladna
Za aktivní činnost při sdružování zájemců o hornickou historii a všech příznivců průmyslových památek kladenské a slánské oblasti.
Klub přátel hornických tradic vznikl podpisem zakládací listiny v srpnu 2006 a jeho posláním je sdružovat zájemce o hornickou historii a všech ostatních příznivců industriálních památek kladenského a slánského regionu. Vytváří podmínky pro pravidelné setkávání, pořádá přednášky s různou tematikou, vzpomínkové akce a pečuje o další stavovské tradice. Klub úzce spolupracuje s Hornickým skanzenem Mayrau pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Právě v Hornickém skanzenu Mayrau Klub pořádá hornické oslavy a jarní vycházku podle stejnojmenné písně Cestička k Mayrovce. Klub se aktivně podílí na záchraně industriálních památek regionu. Do expozice Hornického skanzenu Mayrau shromažďují technická zařízení z likvidovaných dolů. Má vlastní odbornou knihovnu, sbírá a archivuje fotografie, plány a další dokumenty. Významný podíl jejich práce je směřován k opravám pomníků, které jsou spojeny s hornickou činností v regionu. Klub se svými více než 200 individuálními členy a 30 kolektivními členy se řadí mezi největší hornické spolky v České republice. Cesky permon 2004_2022.docx str. 8 z 22
11. Český permon 2014
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Kroužek krojovaných horníků při obci Stonava,
předseda Ladislav Kajzar
Stonava
735 34 Stonava
Za aktivní činnost při udržování hornických tradic a folklóru.
Kroužek krojovaných horníků při obci Stonava je činný od roku 1914. Ve své obcí je nedílnou součástí společenského života a názorným příkladem spolupráce obce se spolky v kulturním a společenském žití na území obce a regionu. Velkým přínosem je rozvíjející spolupráce a družební styky se zahraničím a to v Polsku a na Slovensku i v rámci EU. Za 100 let činnosti jim patří velký dík. Jsou příkladem i pro ostatní spolky v ČR.
2. Záchrana technických památek:
Dolní oblast Vítkovice, zájmové sdružení právnických osob
Ruská 2887/101
703 00 Ostrava – Vítkovice
Za revitalizaci industriálních památek.
Za revitalizaci industriálních památek v areálech Vysokých pecí, koksovny, dolu Hlubina a Landek parku – přestavba historického plynojemu v multifunční halu Gong, nová expozice důlní dopravy v bývalé stolárně Landek parku a naučná stezka se třemi trasami v Dolních Vítkovicích.
3. Počin roku: Podkrušnohorské technické muzeum o.p.s.,
Zbyněk Jakš a kolektiv
Budovatelů 2830
434 37 Most
Za vybudování dvou nových expozic o hornictví
Podkrušnohorské technické muzeum v roce 2014 dobudovalo a otevřelo dvě nové expozice.
1. Expozice rudného dobývání, která byla umístěna ve zcela rekonstruované bývalé správní budově dolu Julius III. Vznikla zde simulovaná rudná štola, díky níž si mohou laici udělat představu, jak se dobývaly rudy, jak vypadá olověná žíla a jaký je rozdíl mezi dobýváním na české a saské straně Krušných hor.
2. Expozici stěnového porubu vybaveného dobývacím kombajnem a štítovou výztuží, která rozšířila stávající simulovaný hnědouhelný důl.
4. Celoživotní dílo: Ing. Josef Bernard
Šachetní 304
261 01 Příbram V
Za celoživotní dílo věnované hornictví
Kamarád a vážený kolega „Pepuša“ se dlouhodobě zasloužil o vynikající spolupráci s Vysokou školou báňskou – TU Ostrava a stal se jedním z pedagogů, který přinesl spoustu nových a cenných zkušeností z oblasti zejména rudného a uranového hornictví. Je aktivním podporovatelem a „fandou“ Skoků přes kůži a hornickým tradicím dal celý svůj život. Letos završil významné osobní jubileum.
5. Mimořádná cena (Permon 2014):
OS Barbora, Kutná Hora
284 01 Kutná Hora
Za nezištnou pomoc při rekonstrukci skanzenu v grafitovém dole v Českém Krumlově. Cesky permon 2004_2022.docx str. 9 z 22
12. Český permon 2015
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór: Spolek Prokop Příbram
Nám Msgr. Korejse 155, 261 01 Příbram VI-Březové Hory
starosta Ing. Jiří Bětík
Spolek Prokop zavedl a již 23 let udržuje tradici hornických Mikuláš – originální mikulášské nadílky spojené s netradičním využitím montánních prostor (štola Marie a šachetní budova dolu Marie). Za dobu trvání měla akce více jak 80 000 návštěvníků a stala se inspirací i pro další hornické spolky.
Stručné zdůvodnění: Za zavedení tradice hornických Mikulášů v hornických prostorách
2. Záchrana technických památek:
Krušnohorská důlní o.p.s.
U Jezera 1, Dolní Jiřetín, 434 01 Horní Jiřetín
ředitel Pavel Chaloupka, Tržní náměstí 96, 419 01 Mikulov v Krušných Horách
Za zpřístupnění štoly Lehnschafter v Mikulově v Krušných Horách.
Štola Lehnschafter je jedno z nejrozsáhlejších a nejstarších důlních děl v Mikulově. Stříbrná ruda se zde těžila již od 13.století a těžba zde skončila kolem roku 1851. Štola je z velké části ražena ručně, to znamená želízkem a mlátkem. V pozdějších letech se důl rozrostl do hloubky, takže má celkem 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.
Obnova celého dolu je sice nereálná, ale stále se pracuje na zprovoznění dalších částí štoly Lehnschafter a postupně je doplňováno důlní zařízení a dolu se tak vrací původní podoba.
Práce na obnově zde probíhají od roku 1988 a podílelo se na nich nespočet nadšenců a jiných zájemců o báňskou historii. Pavel Chaloupka je předseda, zakladatel a hnací motor původní party lidí, kteří s obnovou započali a i nadále v tomto dole pracuje a zná zde snad každý kámen.
Stručné zdůvodnění: Za zpřístupnění štoly Lehnschafter v Mikulově v Krušných Horách
3. Počin roku: Město Rudolfov,
Hornická 11, 373 71 Rudolfov
starosta Vít Kavalír
Hornické muzeum Rudolfov je jediným svého druhu na území Jižních Čech. Jeho expozice zachycují nejen slavnou těžbu stříbra a zlata v Rudolfovském revíru, historii hornického města, zdejší mincovnictví, hutnictví i alchymii, ale i hornickou minulost celé jihočeské oblasti. Své místo zde má i téma Hornická města v Českých zemích a jejich typy. Muzeum bylo slavnostně otevřeno pro laickou i odbornou veřejnost ve druhé polovině září 2014. Expozice měli možnost shlédnout i účastníci 18. setkání hornických měst ČR v Českém Krumlově. Hornické muzeum v Rudolfově bylo poprvé otevřeno soukromou iniciativou v roce 1996 a postupně v původním prostoru rozšiřováno. V roce 2012 musela expozice ustoupit přestavbě objektu na jiné účely a dočasně se ocitla v depozitu. Město Rudolfov poté rozhodlo o rekonstrukci historické budovu někdejšího báňského úřadu později rudolfovské radnice na Hornické muzeum – Perkmistrovský dům. Projekt byl financován z prostředků Regionálního operačního programu NUTZ II Jihozápad.
Stručné zdůvodnění: Za zřízení a vybavení nového hornického muzea v Rudolfově Cesky permon 2004_2022.docx str. 10 z 22
4. Celoživotní dílo: Ing. Miroslav Šťastný,
Šachetní 308, 261 01 Příbram V
Celý život Miroslava Šťastného je úzce spojen s hornictvím. Ze své pozice předsedy Obvodního báňského úřadu v Příbrami se co nejvíce snažil o podporu spolkové činnosti a udržování hornických tradic na Příbramsku. V roce 1973 stál u obnovení slavnostních hornických večerů v Příbrami – známých jako Skok přes kůži, čímž bylo navázáno na tradici započaté v polovině 19. století v době působení Vysoké školy báňské v Příbrami. V roce 1997 se spolu se svými kamarády z Cechu příbramských horníků a hutníků zasloužil o zorganizování 1. setkání hornických měst a obcí ČR v Příbrami, které se stalo tradicí. V letech 1996 – 2014 byl slavným, vysokým a neomylným perkmistrem Cechu příbramských horníků a hutníků. Od založení SHHS ČR je jeho perkmistrem. V letošním roce oslavil Miroslav Šťastný významné životní jubileum.
Stručné zdůvodnění: Za celoživotní dílo v českém hornictví
5. Mimořádná cena: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.
Mánesova 560/2, 736 01 Havířov – Město
Ing. Zdeňka Dombrovského, CSc. město Havířov navrhuje na mimořádnou cenu Českého permona, protože v roce 2012 byl jedním z iniciátorů, aby se 19. Setkání hornických měst a obcí ČR 2015 konalo v Havířově. Od počátku se pak jako zástupce havířovské pobočky KPHMO aktivně zapojil do jeho přípravy. Je třeba opět vyzvednout jeho roli při realizaci společného projektu s partnerským polským městem Jastrzębie – Zdrój k propagaci hornických tradic obou měst a vzniku stálé expozice o historii hornictví na území Havířova. Při této příležitosti byla vydána dvoujazyčná publikace Města a uhlí, jejímž byl spoluautorem.
Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc. se významným způsobem zasloužil o povznesení hornických tradic a zvýšení společenské úrovně a prestiže setkání hornických měst a obcí ČR.
Stručné zdůvodnění: Za mimořádný přínos k organizaci 19. setkání HMO v Havířově Cesky permon 2004_2022.docx str. 11 z 22
13. Český permon 2016
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Hornicko historický spolek Stříbro,
předseda Radek Strankmüller,
Za zhotovení uniforem vyšších báňských úředníků z roku 1814
Zhotovení uniforem předcházelo dlouhodobé bádání v dobové literatuře a archivech, kde se často nachází pozapomenutá historie a kvůli velké investici volného času to mnoho lidí často odrazuje a tak komplexně se jí nevěnují. Celkově doplňují uniformy vývoj hornických stejnokrojů od dob, které nejsou všeobecně známy.
2. Záchrana technických památek
Spolek přátel dolu sv. Mauritius
předseda Marek Nesrsta
Za zpřístupnění vrchního patra Christoph dolu sv. Mauritius v Krušných Horách
Vrchní patro dolu Mauritius v Hřebečné v Krušných Horách má jméno Christoph a nachází se 945 m.n.m.. Je to původně Behrův důl z roku 1545. Další patra jsou Festenberg – 915,3 m.n.m. a Blasius – 875,1 m.n.m.
3. Počin roku Klub přátel hornického muzea Ostrava,
předseda Petr Rojíček
Za přípravu výstavy Svět uhlí
– Činnost a hornické tradice KPHMO
KPHMO v průběhu roku 2015 připravil výstavu v reprezentačních prostorách Senátu ČR, s vernisáží dne 10. 2. 2016 o své mnohavrstvé činnosti a aktivní 28-leté účasti a spolupráci na kulturní, dokumentační, vydavatelské, výchovné činnosti a udržování hornických tradic. Tato výstava přispěla k důstojné propagaci tradic moravsko-slezského regionu, našeho vztahu k hornickým památkám, dlouholeté činnosti v publikační a vzdělávací oblasti, zachování kladného pohledu na povědomí, historií, tradice a sounáležitost hornického stavu nejen na Ostravsku. Určena je pro širokou veřejnost, politiky, naše zastupitele a návštěvníky Senátu.
4. Celoživotní dílo Ing. Jan Kurial, Havířov
Za celoživotní dílo věnované hornictví
Celý svůj pracovní život od vyučení horníkem a poté vystudování vysoké školy zasvětil práci v hornictví, zejména v ostravsko-karvinském revíru a také na Kladensku po roce 1989. Zvláště jsme ocenili celoživotní publikační činnost v ostravsko-karvinském a kladenském revíru, jak v časopisech tak knižní.
5. Mimořádná cena Ing. Karol Škvor
Za celoživotní práci v hornictví a hornických spolcích,
bohužel již pouze in memoriam
Po celý profesní život geolog s prací na různých podzemních dílech. V zálibách rybář, jachtař, fotograf a propagátor hornických tradic. Stál při zrodu Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Intenzivně se věnoval udržování a obnově technických hornických památek a výstavbě hornických skanzenů. Dlouho bychom mohli hovořit o tom, co dělal, jaký byl a jak byl aktivní.
Moc nám všem chybí. Cesky permon 2004_2022.docx str. 12 z 22
14. Český permon 2017
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Český klub zlatokopů
předseda Bohumil Toms,
Za dlouholetou propagaci rýžování zlata.
Pořádá oficiální soutěže v rýžování zlata na mezinárodní úrovni např. mezinárodní mistrovství ČR a SR v rýžování zlata, spolupracuje s podobně zaměřenými kluby na Moravě a na Slovensku.
Pořádá různé akce s ukázkami rýžování zlata a školu rýžování zlata pro širokou veřejnost (např. Dětské dny, Setkání hornických měst a obcí, rýžování zlata na Otavě v Kestřanech).
Zasloužil se o vznik několika naučných stezek mapujících dolování a zpracování zlata v okolí Nového Knína včetně vydání průvodce po těchto stezkách „Zlato na Novoknínsku“ – Naučná stezka Nový Knín a okolí, Naučná stezka Kozí Hory – Libčice, Naučná stezka Zlaté Psí hory, Hornická naučná stezka Albrechtovice u Prachatic.
Členové Českého klubu zlatokopů podpořili svými nálezy vzorků zlata z českých lokalit vznik expozic o zlatě v několika hornických muzeích.
2. Záchrana technických památek
Ing. Jan Bor, Limek APG
Za opravu těžní věže dolu Michael v Brandýsku
Soukromá firma LIMEK APG a. s., pod vedením předsedy představenstva Ing. Jana Bora, opravila z vlastních finančních prostředků zdevastovanou kulturní památku – těžní věž dolu Michael v Brandýsku.
3. Počin roku – nebude v roce 2017 udělena.
Hornické konzilium jednomyslně konstatovalo, že ani jedna ze dvou došlých nominací neodpovídá duchu zásad a ideovému rámci ceny Český permon.
4. Celoživotní dílo
Ing. Otakar Vavruška,
Za celoživotní činnost v českém hornictví
Ing. Otakar Vavruška je významným báňským odborníkem v oblasti těžby, zpracování a využívání nerudních, stavebních surovin. Zasloužil se o výchovu celé řady báňských odborníků na Vysoké škole báňské v Ostravě. I po odchodu do důchodu se podílí na celé řadě projektů, zejména v oblasti silničního a vodního stavitelství. Je organizátorem pravidelných odborných konferencí a seminářů na Vysoké škole báňské – Technické universitě Ostrava.
Ing. Jan Holinka st., in memoriam,
Za celoživotní činnost v českém hornictví
Ing. Jan Holinka st. byl zakládajícím členem Hornicko-historického spolku pod Ralskem a uznávaným odborníkem v oblasti hornictví u nás a v zahraničí. Byl milovníkem geologie a vášnivým sběratelem hornických artefaktů. Za svůj život vytvořil úctyhodnou sbírku minerálů a nerostů. Založením HHS pod Ralskem započala pod jeho vedením éra budování hornické expozice ve Stráži pod Ralskem a zajištění důlního díla Schachtenstein, kde v minulosti probíhala těžba železné rudy.
5. Mimořádná cena pořadatele setkání
Ing. Zdeněk Brázda, PhD
Za dlouholetou obětavou práci za udržení hornických zvyků Cesky permon 2004_2022.docx str. 13 z 22
15. Český permon 2018
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Soubor lidových písní a tanců Hlubina
vedoucí souboru Kateřina Macečková,
Za více než sedmdesátiletou propagaci hornického folklóru.
Soubor lidových písní a tanců Hlubina patří mezi nejstarší taneční soubory v České republice. Vznikl v Ostravě roku 1947 původně jako dívčí taneční skupina, která se věnovala studiu slezského folkloru a účinkovala v Ostravě a jejím širokém okolí. Během krátké doby z malé skupiny vznikl soubor, který přijal jméno Hlubina – podle názvu šachty a kulturního domu, kde působil až do roku 1990. Aktivně se podílí na reprezentaci Moravskoslezského kraje a stojí za pořádáním významných kulturních akcí, jako je např. Folklor bez hranic. Tradičně se soubor jako jeden z mála kolektivů v České republice zaměřuje na projevy havířského prostředí (Na havířském výletě, Na havířském bále, Havířské obrázky aj.).
2. Záchrana technických památek
Strojírna Oslavany spol. s r.o.
Ing. Slavomír Kudláček, jednatel
Za záchranu unikátní těžní věže dolu Kukla v Oslavanech
Soukromá firma Strojírna Oslavany, spol. s r.o., provádí od roku 2010 s podporou evropských dotačních fondů rozsáhlou revitalizaci vybraných objektů výrobního areálu. Její zásluhou byla unikátní těžní věž dolu Kukla (V. Nosek) prohlášena kulturní památkou a poté výborně zrekonstruována. Objekt těžní věže je navíc zařazen do originálního technicko-naučného zábavného parku s příběhem pro děti i dospělé (Permonium). Zrekonstruovaná těžní věž dolu Kukla je jedinečnou technickou památkou Rosicko-Oslavanského uhel-ného revíru, kde probíhala těžba černého uhlí celkem 238 let až do roku 1991.
3. Počin roku
Spolek Zálužné
Petr Havlický, předseda
Za zpřístupnění Raabovy štoly, otevření břidlicového podzemí
Štola se nachází přímo na trase naučné stezky Dědictví břidlice (zřízené podle projektového záměru Spolku Zálužné v r. 2013), jejímž správcem a provozovatelem je Spolek Zálužné. Naučná stezka je součástí rozsáhlé sítě dalších naučných chodníků na Budišovsku a Vítkovsku, nazvané Krajina břidlice. Návštěva Raabovy štoly je tedy další přidanou hodnotou pro její návštěvníky. Štola umožňuje prezentovat široké veřejnosti autentický důl, v němž se ve druhé polovině 19. století těžily pokrývačské břidlice. V rámci celé ČR není nikde jinde možno navštívit podobné důlní dílo, které dříve sloužilo k těžbě pokrývačských břidlic.
4. Celoživotní dílo
Ing. Libor Jalůvka, MBA,
Za celoživotní péči o hornické památky
Ing. Libor Jalůvka, MBA, celý život a nad rámec svých běžných pracovních povinností organizuje záchranu a zdokumentování technických kulturních památek zejména na Ostravsku a v péči s. p. DIAMO. Díky jeho aktivitě a návrhům byla opravena řada důlních objektů a zařízení. Snad za nejkrásnější z nich lze považovat opravené stavební objekty dolu Alexander v Ostravě, kterým se právem říká „hornické Versailles“. Ing. Jalůvka je zdatný propagátor historie hornictví a důlní techniky. Připravuje dny otevřených dveří na zrekonstruovaných památkách, přednáší na veřejných seminářích o hornických památkách, které pořádá Klub přátel hornického muzea v Ostravě.
5. Mimořádná cena pořadatele setkání
Město Sokolov
Za návrat hornických tradic do města
Od roku 2015 pořádá město Sokolov opět hornické slavnosti Cesky permon 2004_2022.docx str. 14 z 22
16. Český permon 2019
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Hornický spolek Praha
předseda spolku Ing. Petr Vidur,
Za realizaci Hornické parády Prahou.
Hornický spolek Praha uspořádal v prosinci 2018 při příležitosti svátku sv. Barbory hornický průvod v hlavním městě, kterého se zúčastnilo více než 200 členů z cca 30 spolků a subjektů prezentujících hornické tradice v České republice i na Slovensku. Jedinečným způsobem tak přispěl k prezentaci a medializaci nejlepších hornických zvyků a tradic v hlavním městě. Průvod prošel ze Starého Města přes Karlův most na Malou Stranu, na Karlově mostě se odehrál obřad položení věnců u sochy sv. Barbory. Část účastníků měla možnost navštívit Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Tato akce měla v konečném důsledku celostátní působnost.
2. Záchrana technických památek
Ivan Cáder (Historické rudné doly Mědník)
Ivan Cáder
Za záchranu systému hornických štol na vrchu Mědník
Ivan Cáder se rozhodujícím způsobem podílel jako soukromá osoba i člen spolku Historické rudné doly Mědník na záchraně, zprovoznění a zpřístupnění veřejnosti systému historických štol Země zaslíbená a Marie Pomocné na vrchu Mědník v Krušných horách. Ve své činnosti a průzkumu dalších štol ve jmenované lokalitě pokračuje i nadále.
3. Počin roku
Tvůrci televizního filmu Dukla 61
Tvůrci filmu viz níže
Za dvoudílný televizní film DUKLA 61
Dvoudílný televizní film Dukla 61 připomněl katastrofu, která otřásla Československem 7. 7. 1961. Hořící peklo pohltilo životy 108 horníků. Režisér David Ondříček, scénáristé Jakub Režný a Matěj Podzimek a producent Michal Reitler vytvořili silný, emotivní film, který nás přenesl do havířského prostředí v roce 1961, připomněl hornickou práci a to, jak se otiskla do životů jednotlivých aktérů. Film se setkal s velikým ohlasem po celé zemi. Radami o „havířině“ přispěli členové havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea Ostrava. Na hraný film navázal dvoudílný dokument Černé zlato, který dal prostor pamětníkům a posunul film Dukla 61 blíže k historické realitě..
4. Celoživotní dílo
Josef Gerthner,
Za celoživotní dílo v hornictví
Pan Josef Gerthner je nestorem severočeského hnědouhelného hlubinného hornictví – oboru, který de facto zanikl uzavřením dolu Centrum v roce 2016. Poprvé sfáral v roce 1962 do dolu Nejedlý, během profesního života vystřídal množství šachet i funkcí a v roce 1999 odešel z funkce vedoucího větrání na dole Kohinnor do důchodu. Jako čerstvý důchodce začal dělat průvodce v Podkrušnohorském technickém muzeu a ještě později průvodce populárního Uhelného safari na uhelném lomu Československé armády. Vždy se snažil ovlivnit i to jak hornictví posuzuje veřejnost a jaký odkaz horníci zanechají příštím pokolením. V prosinci roku 1996 se stal jedním ze zakladatelů Spolku severočeských havířů, jehož cílem bylo založit hornické muzeum. Díky spolupráci s místními těžebními firmami Spolek získal areál dolu Julius Ill v Kopistech u Mostu a Podkrušnohorské technické muzeum se od roku 2007 stalo skutečností. Podílel se na vzniku nových spolkových tradic, z nichž nejznámější a nejstarší je Předávání světla svaté Barbory primátorovi města. Od roku 2010, kdy Spolek zahájil tradici Mosteckých šachťáků, připravujících mostecké fuxe k Slavnostnímu skoku přes kůži, vychovává další generace příznivců havířiny ve své funkci slavného, vysokého a neomylného prezídia. Cesky permon 2004_2022.docx str. 15 z 22
5. Celoživotní dílo
Ladislav Kaizar,
Za celoživotní dílo v hornictví
Ladislav Kaizar je dlouholetým předsedou Spolku krojovaných horníků při obci Stonava. Pod jeho vedením došlo k obnovení i rozšíření aktivit spolku i počtu aktivních členů. Spolek je znám udržováním hornických tradic zejména Skoku přes kůži, jehož režie vč. nádherné dekorace sálu přesahuje obvyklou úroveň dosaženou jinde v ČR. Spolek vydává publikace, pořádá tradiční Hornické zahradní slavnosti, organizuje setkávání u příležitostí sv. Barbory, sv. Prokopa i dne horníků. Láďa pracoval aktivně pro sdružení Hornických a hutnických spolků v revizní komisí sdružení a propagoval jeho činnost. Jeho organizační činnost se projevila i ve velké spolupráci regionálních spolků v Ostravsko karvinském revíru i na spolupráci se spolky na Slovensku a Polsku. Je všeobecně známý jako vynikající a obětavý organizátor akcí k hornickým tradicím. Spolu se spolkem KPHM Ostrava se podílel na obnovení tradice svátku sv. Prokopa v Ostravské katedrále a to i přesto, že z historického hlediska karvinská oblast dávala vždy přednost uctívání sv. Barbory. Za jeho působení si stonavský spolek získal prestiž v ČR i zahraničí.
6. Mimořádná cena pořadatele nebyla v roce 2019 udělena. Cesky permon 2004_2022.docx str. 16 z 22
17. Český permon 2020
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Hornická kapela z.s., Karviná
kapelník Jaroslav Šindel,
Za dlouholetou reprezentaci ostravského hornického a lidového folklóru.
Hornická kapela z.s. Karviná je původem ze Stonavy, kde byla založena již v roce 1908. Je tedy již 112 let nedílnou součástí hornické obce a držitelem tradice hornických písní.
2. Záchrana technických památek
Hornický spolek Barbora z.s., Kutná Hora
předseda Pavel Novák
Za záchranu a vyzdvižení dřevěného větracího zařízení z dolu Bylanka IV
Hornický spolek Barbora, společně se svými kamarády a podporovateli, které spojuje vášeň pro montánní podzemí, pracuje více než 14 let na obnově historického důlního díla Bylanka IV. Práce vyvrcholily v roce 2019 záchranou a vyzdvižením dřevěného větracího zařízení, které následné dendrochronologické vyhodnocení datovalo do roku 1522.
3. Počin roku
Jaromír Zelenka a Roman Živor
Za zpracování publikace Hornické památky ČR
Publikace jedinečným způsobem podává slovem i fotografiemi přehled o hornických památkách České republiky. První část publikace obsahuje stručné pojednání o dějinách českého hornictví. Ve druhé, hlavní části je podán přehled hornických památek po jednotlivých krajích. Uveden je jejich podrobný popis, historie a geologická charakteristika. Významnou součástí knihy je množství fotografií jednotlivých lokalit, včetně těch, jež odrážejí jedinečnou atmosféru důlních prostor. Publikace je zaměřena především na památky hlubinného dobývání, ale také na naučné stezky, hornická muzea a skanzeny.
4. Celoživotní dílo
Ing. Josef Kovář,
Za celoživotní dílo v hornictví
a vytrvalý tlak na plnění cílů, které si při založení vytkl Spolek Řimbaba – vznik regionálního muzea, kultivace objektů dolu Řimbaba, obnova hornických památek a mnohých dalších. Všechna tato činnost je sice dílem všech členů Spolku Řimbaba, ale u většiny je společným jmenovatelem Pepa Kovář.
5. Mimořádná cena
Ing. Zdeněk Adamec, in memoriam,
Za udržování a rozvíjení hornických tradic
a spolupráci s hornictvím v Polsku, činnost v představenstvu GEMEC-UNION a zejména za jeho přínos k tzv. pomalému způsobu likvidace Dolu Jan Šverma, který umožnil zachovat těžní soubory místních jam a následně je prohlásit za kulturní památky. Cesky permon 2004_2022.docx str. 17 z 22
18. Český permon 2021
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Koletova hornická hudba z.s., Rtyně v Podkrkonoší
dirigent Josef Hejna
Za trvalé připomínání staletí těžby hnědého uhlí v Podkrkonoší.
Dirigent a umělecký vedoucí Josef Hejna a předseda Petr Vlček pokračují v Podkrkonoší v udržování hornické tradice kapely, která pod názvem Rtyňská hudba vznikla jako jedna ze tří kapel pod Svatoňovickými doly za podpory majitele dolů Schaumburg von Lippe v roce 1864. Největší rozmach ale zažila s nástupem kapelníka Čeňka Kolety od roku 1904. Vedl kapelu až do roku 1956 a i potom s ní spolupracoval. V jeho stopách šli i další její kapelníci. Název Koletova hornická hudba dostala kapela v roce 1969, do té doby měla různé názvy – např. Hornická hudby Rtyně. Koletova hornická hudba je dnes moderním kvalitním tělesem a stále připomíná staletí trvající těžbu černého uhlí okolo Rtyně v Podkrkonoší. Mnozí z nás si asi vůbec neuvědomují bohatost hornické historie právě v tomto kraji..
2. Záchrana technických památek
Montanika z.s., Jesenice
předseda Mgr. Pavel Škácha
Za zpřístupnění historického zlatodolu Pepř v Jílovém u Prahy
Za zpřístupnění a zajištění objektu historického zlatodolu Pepř v Jílovém u Prahy. Jednotlivé báňské expozice jsou v terénu spojeny do logického uceleného řetězce, který komplexně postihuje historii a problematiku dolování na Jílovsku. Unikátní je toto dílo v tom, že se nejedná o pouhé muzeum v podzemí, ale byl zachován prakticky zcela funkční důl včetně pomocných provozů. Celkový rozsah obnoveného podzemí bude ca. 20 km což nemá v ČR obdoby. Rekonstrukce je provedena v takovém rozsahu a tak autenticky, že poskytuje naprosto dokonalou představu o fungování dolu od středověku až do 20. století. V podzemí bylo dále vybudováno výukové pracoviště pro hornické technické obory – především pro praktickou výuku střelmistrů, geologů, mineralogů a důlních měřičů. Špičkoví odborníci, členové a spolupracovníci spolku Montanika, zde fungují jako lektoři výše uvedených hornických oborů a jsou zároveň zárukou, že potenciál tohoto místa není ještě zdaleka vyčerpán.
3. Počin roku
Podkrušnohorské technické muzeum, o.p.s., Most
ředitel Zbyněk Jakš
Za expozici chodby hnědouhelného dolu se závěsnou důlní dráhou
Přes nepřízeň hygienicko-epidemiologické situace s Covidem-19 a nebo snad právě proto, se Podkrušnohorské technické muzeum pustilo do výstavby nové a v muzeích zcela unikátní expozice – Závěsné důlní dráhy. Zbudovalo pro ni 300 metrů dlouhou chodbu, věrně znázorňující skutečnou hlubinnou šachtu. Mimo hlavní funkční exponát – závěsnou důlní lokomotivu s vozíky pro přepravu návštěvníků – je zde řada dalších exponátů darovaných ze závěrných svahů lomu ČSA. Díky unikátnímu nápadu a píli pracovníků muzea vzniklo dílo nevšedního rozsahu, o kterém se domníváme, že nemá jinde obdoby.
4. Celoživotní dílo
RNDr. Zdeněk Petřek,
Za celoživotní pedagogickou činnost v hornictví a udržování hornických tradic
Pedagog, geolog, zpěvák, hluboce lidská osobnost. Celý život věnoval hornictví a pedagogické činnosti s trochu svérázným a osobitým vyjadřováním a proto nezapomenutelným pojetím výuky. Zasloužil se o oživení a udržování hornických tradic v příbramském regionu i škole samotné. Byl součástí party, která dala impuls k obnově a vzniku hornických spolků v Příbrami a k oživení a udržování hornických tradic. Především se to týká obnovení hornického rituálu „ Skoku přes kůži“ na SPŠ Příbram, který byl desetiletí spjatý s působením VŠB v Příbrami. Jeden ze zakladatelů a výborný kantor Cechu příbramských horníků a hutníků. Jeho věrní absolventi, mladší kolegové a vůbec horničtí kamarádi, kteří jej na sesích Cechu i mimo něj poznali, na něj se slzami smíchu stále vzpomínají a neopomenou jej pozdravit. Cesky permon 2004_2022.docx str. 18 z 22
5. Mimořádná cena pořadatele setkání
Ing. Vlastimil Vozka,
Za udržování a rozvíjení hornických tradic
Inženýr Vlastimil Vozka je absolventem ostravské Vysoké školy báňské. Po studiích pracoval v technických funkcích při řízení hornické činnosti, od funkce revírníka přes hlavního inženýra až po ředitele akciové společnosti. Přestože ho životní pouť zavála i do vysokých politických pater, i tam zůstal srdcem a přesvědčením stále havířem. Ze své pozice odborné či politické učinil mnoho i pro udržování a propagaci hornických tradic na Mostecku i v celé republice. Cesky permon 2004_2022.docx str. 19 z 22
19. Český permon 2022
Kategorie kdo a případně jaká činnost
1. Hornický folklór Symfonický dechový orchestr Májovák Karviná, z.s.
Petr Ženč – předseda správní rady
Za dlouholetou reprezentaci hornického stavu.
Symfonický dechový orchestr Majovák Karviná započal svou historii v roce 1908, kde nejprve vznikl jako malá hornická kapela při Jámě Gabriela. Jako kapela nejprve hrála při hornických slavnostech a svátcích a postupně se z kapely stával dechový orchestr. Orchestr se postupem času rozrůstal a z lokálního tělesa se stalo těleso krajské – celorepublikové – mezinárodní. Repertoárem není jen hudba hornická, nýbrž též hudba vážná a moderní. V roce 2022 to bylo již 114 let, co toto hudební těleso působí.
Za své dlouholeté působení dechový orchestr dosáhl světového významu a množství ocenění jest toho dokladem. Město Karvinou důstojně reprezentuje nejen v ČR, ale po celém světě, a to jak na mezinárodních soutěžích, tak na výměnných hudebních pobytech..
2. Záchrana technických památek
Obec Nevřeň
starostka Ing. Štěpánka Bejčková
Za zpřístupnění kaolinového dolu a vybudování Centra Caolinum Nevřeň
Za zpřístupnění bývalého hlubinného kaolinového dolu v obci Nevřeň.
V obci Nevřeň se dochovala část historie odkazující na hlubinné dobývání kaolinových arkóz, která je díky obci a její dlouholeté práci od roku 2019 přístupná široké veřejnosti. Již od roku 2012 začala obec pracovat na projektech připomínající svou vlastní historii. V roce 2014 bylo otevřeno Centrum Caolinum Nevřeň, kde se každoročně koná bohatý program pro všechny generace a populárně je zde připomínána hornická historie obce. Po převzetí opuštěného díla v roce 2015 šla obec cílevědomě za jeho zpřístupněním. Otevření podzemí se povedlo v roce 2019. Centrum a podzemí je doplněno naučnou stezkou „Pod zemí“, která tyto dva významné body spojuje.
3. Počin roku
Obec Stonava
starosta Ing. Ondřej Feber
Za realizaci výstavy „ Hornictví na Karvinsku v proměnách času“
Obec Stonava připravila výstavu s názvem „ Hornictví na Karvinsku v proměnách času“. Expozice ukazuje nejen prvopočátky těžby uhlí na Karvinsku a rozvoj dobývání v 60. létech minulého století. Panely jsou věnovány největším důlním tragédiím, zvykům udržovaným po generace v hornickém stavu, devastacím a rekultivaci v obcích dotčených těžbou. Příkladem je právě obec Stonava, kde od postupné likvidace se obec znovu probudila k novému životu.
V září 2021 bylo 12 panelů vystaveno ve Valdštejnském paláci v Praze, pak při předávání Českého Permona ve Stonavě. V současné době jsou panely vystaveny na Fryštátském zámku v Karviné. Cesky permon 2004_2022.docx str. 20 z 22
4. Celoživotní dílo
a) RNDr. Radko Tásler,
Za celoživotní činnost při průzkumu podzemí
Geolog, který se po celý život věnuje podzemí jak hornickému, jeskynnímu, tak i technickému. V roce 1973 dal dohromady skupinu jeskyňářů a pod názvem Speleo Albeřice začali prozkoumávat Albeřickou jeskyni. Jejich činnost se postupně rozšiřovala na další krasová podzemí. Zasloužil se o zpřístupnění velmi unikátního středověkého dolu „Kovárna“ v Obřím dole v Krkonoších v roce1988, který je od roku 2003 přístupný veřejnosti. Od roku 1992 – dosud provádí pro Ministerstvo životního prostředí průzkumy a zajišťování starých důlních děl v celém prostoru Krkonoš. Od téhož roku dosud provádí zajištˇovací a sanační práce v podzemí pevnosti Josefov. Patrně nejznámějším jeho počinem je objev jednoho z nejdelších jeskynních systémů – jeskyně „Bohemia“ na Novém Zélandu v roce 1990. Tato jeskyně se proslavila jako kras s největší a nejkrásnější aragonitovou výzdobou na světě.Je pravidelným přispěvatelem a popularizátorem na konferencích s montánní tematikou a pořádá přednášky pro Českou geologickou společnost. Velmi zajímavé jsou i jeho experimenty s rekonstrukcí zapomenutých technologií používaných ve středověkém hornictví. Výsledky svých prací publikuje v odborných časopisech. Od roku 1995 je poradcem správy Krkonošského národního parku ve věcech geologických a montánních..
b) prof. Ing. Ivo Černý, CSc.
Za celoživotní činnost v hornictví
Prof. Ing. Ivo Černý CSc., se narodil v Plzni 9. 6. 1931. Po absolvování reálného gymnázia v Plzni nastoupil na Vysokou školu Báňskou v Ostravě, kterou absolvoval v roce 1954. Po absolvování VŠB Ostrava zůstal pracovat jako asistent a odborný asistent na katedře matematiky a deskriptivní geometrie až do roku 1958. Do roku 1961 pracoval jako vedoucí Odboru měřiče a geologa na Dole Prezident Gottwald, pak nastoupil na ředitelství Sdružení Ostravsko- karvinských dolů do roku 1964. Tři léta pracoval na Dole Jan Šverma jako vedoucí ODMG. Rok pracoval na Dole Prezident Gottwald a pak nastoupil na nově budovaný důlní podnik ČSM jako vedoucí oddělení Rozvoje podniku. Od roku 1970 působil na dole Prezident Gottwald jako měřič a pak náměstek ředitele pro investice. Na VŠB Ostrava působil do roku 1996 jako ředitel měřičské základny. Za celou dobu svého zaměstnání připravil jako profesor stovky studentů pro hornické povolání. Působil také jako soudní znalec pro obor hornictví. Dlouhá léta je předsedou ostravské pobočky ČSVTS a členem KPHM Ostrava od jeho založení. Vydal spoustu odborných publikací a posudků. Patří mezi špičkové báňské odborníky s hlubokými znalostmi v oboru.t.
c) Antonín Bouša,
Za celoživotní činnost v hornictví
Antonín Bouša vyrůstal v hornickém prostředí a zasvětil celý život hornickému povolání. Po ukončení aktivní práce v uranových dolech, pokračoval v práci pro hornický spolek v Plané u Mariánských Lázní. Je zakládajícím členem tohoto spolku, ztotožnil se s myšlenkou ve zřizovaném muzeu hornictví připomínat historii hornictví v regionu od středověku až k nedávné minulosti, poukazovat na vše co s oborem hornictvím úzce souvisí. Svoje znalosti a veškerý um uplatnil při jeho budování. Odpracoval zde stovky hodin na vybudování podzemní expozice, která je vybavena stroji a mechanismy ze středověku a z uranových šachet. Svýma rukama postavil všechny pozemní objekty muzea. Objekty se dvakrát rozšiřovaly a pan Bouša zde odvedl kus mistrovské práce. V muzeu provádí nezištně údržbu a úklid celého prostoru kolem muzea a letos je to již třicátý rok. Je známý mezi všemi horníky, kteří zakládali spolky a udržují hornickou tradici v celé naší vlasti. Zúčastňoval se jednání, při kterých se připravovalo založení Svazu hornických a hutnických spolků České republiky a vždy prosazoval udržování hornických tradic a sounáležitost mezi horníky. Cesky permon 2004_2022.docx str. 21 z 22
5. Mimořádná cena pořadatele setkání
Ing. Karel Svoboda,
Za to, že nás dal všechny dohromady
Inženýr Karel Svoboda byl dlouholetým předsedou základní organizace Trias, České speleologické společnosti. Pod jeho vedením probíhaly výzkumné práce starých důlních děl a historického podzemí v oblasti Kutné Hory. Mezi nejvýznamnější práce patří například průzkum stařin na dole Turkaňk, průzkum staré propadliny z roku 1969 na Kaňku, objev podzemních prostor v pokračování Muzejního dolu v kutné Hoře a v neposlední řadě dlouholetý průzkum důlního díla Bylanka IV v Kutné Hoře.
Jeho dlouholetá činnost ve výzkumu a v laboratorním prostředí spolu s praxí v práci s výbušninami, ho naučila preciznosti a vědeckému přístupu k problému. Svou praxi bezpečnostního technika přenesl i do činnosti kolektivu jeskyňářů. Podařilo se mu vytvořit tým lidí z různých koutů republiky, kteří se v pravidelných termínech scházeli v Kutné Hoře při průzkumných pracích. Byl to právě on, kdo dal podnět k založení pracovní skupiny Kutná Hora, z které později vznikl hornický spolek Barbora z.s. Nenásilným způsobem, aniž by někoho přesvědčoval, svým osobním příkladem naučil minimálně dvě generace jeskyňářů k činnosti v historických dolech vědeckým přístupem, za dodržování vysokých bezpečnostních standardů.
V době, kdy už mu zdraví zcela nesloužilo a nemohl se již dále účastnit všech akcí v podzemí, účastnil se jich alespoň na povrchu a vždy přispěl cennou radou.
I přes zdravotní problémy se stále zapojuje do diskuzí o problematice a budoucnosti Kutnohorského podzemí. Cesky permon 2004_2022.docx str. 22 z 22
Český permon – mimořádné ceny do zahraničí
1. mimořádná cena Český permon 2008 do zahraničí udělena 27. 9. 2008:
Združenie baníckych spolkov a cechov Slovenska
za podporu a udržování hornických a hutnických tradic mezi hornickými spolky České a Slovenské republiky.
Do rukou předsedy Združenia baníckych spolkov a cechov Slovenska Ing. Jaroslava Malchárka předal cenu perkmistr Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky, Ing. Miroslav Šťastný.
2. mimořádná cena Český permon 2016 do zahraničí udělena 11. 6. 2016:
Svaz německých hornických, hutnických a havířských spolků
Bund Deutscher Bergmanns-, Hütten- und Knappenvereine
při příležitosti 50. výročí založení BDBHK a za inspiraci celoněmeckými hornickými dny pro zavedení tradice pořádání Setkání hornických měst a obcí ČR od roku 1997.
Do rukou předsedy Svazu německých hornických, hutnických a havířských spolků Kurta Wardengy předal cenu perkmistr Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky, Ing. Miroslav Šťastný.
Příbram, 1. 3. 2023
Pavel David
SHHS ČR