Veškeré uměle vytvořené prostory v souvislosti s činností horníků pod zemí nazýváme důlními díly. Podle tvaru je rozdělujeme na dlouhá a prostorová. Pod pojmem dlouhá díla si představíme díla, kde převažuje délka (chodby a překopy), prostorová díla jsou ( poruby, dobývky ).
Pomocí štol se otevírají hlavně rudná ložiska v hornatých krajinách. Štolou nazýváme chodbu raženou z úbočí kopce k ložisku. Dobývání ve velkých hloubkách, hlavně na uhlí je možno provést jen pomocí svislé jámy.
Jáma spojuje podzemní pracoviště s povrchem. Jámy rozeznáváme těžní neboli vtažné a jámy výdušné. Vtažnou jamou, která bývá obyčejně i těžní, vstupuje do důlních prostor čerstvý vzduch a výdušnou jamou vystupují použité větry na povrch. V jámě se pohybují těžní klece, v nichž je v důlních vozech dopravována rubanina a hlušina na povrch, rovněž slouží pro jízdu mužstva na pracoviště. V bocích jámy jsou upevněny nosníky a na nich jsou svisle upevněny průvodnice. Jsou to čtyřhranné trámce z vybraného, hladce hoblovaného dřeva, kterými jsou vedeny těžní klece. Kromě toho je v těžní jámě umístěno lezní oddělení, což jsou žebříky a odpočívadla, výtlačné potrubí vodní, potrubí pro stlačený vzduch, elektrické kabely silnoproudé, signalizační i telefonní kabely a jiné.
Jáma je podle povahy hornin (pevnost a vodonosnost) v nichž je hloubena, vystrojena. Jako výztuže se používá cihlového zdiva, betonových tvárnic, betonu, železobetonu nebo ocelových tybinků. V dřívějších dobách se hloubily jámy různých průřezů – čtvercové, obdélníkové, soudečkové apod. Dnes se hloubí jámy výhradně kruhového průřezu. Technický pokrok směřuje ke zvyšování kapacity jam pro těžbu. Jedním ze způsobů vedoucích k tomuto cíli je zvyšování rychlosti jízdy klecí. Dřevěné průvodnice zabezpečují klec proti pádu do jámy, utrhne – li se lano, záchyty automaticky sevřou průvodnice a klec zastaví.
Náraží – se shromažďují plné vozy s rudninou a hlušinou, dovážené lokomotivami z vzdálených pracovišť, tak i vozy prázdné, dopravené klecí z povrchu. Narážení plných vozů do klecí je mechanizováno pomocí narážecích zařízení s pohonem na stlačený vzduch nebo na elektřinu. Místo klecí s vozíky se pro dopravu také používá tzv. Skipu. Je to nádoba, která se v náraží naplní rubaninou ze zásobníků a na povrchu se vyprázdní. Náraží a ochozy kolem jámy jsou vyztuženy proti zaboření trvalou výztuží z ocelových oblouků, betonových tvárnic, železobetonu nebo stříkaného betonu. Z náraží postupujeme při otvírce ložiska pomocí chodeb nebo překopů. Překopy jsou jednokolejné nebo vícekolejné. Průřez překopu se určuje podle mnoha požadavků na něj kladených. Rozhoduje hlavně množství těžby, které je nutné překopem dopravit. V profilu překopu je kromě kolejí stoka pro odvod vody, potrubí pro stlačený vzduch, elektrické kabely a vodovodní potrubí.
Chodba je důlní dílo ražené po směru žíly. Zachovává stále stejné mírné stoupání, aby byl zajištěn dobrý odtok vody směrem k jámě nebo ze štoly ven. V případě nesoudržných hornin je nutno chodbu vystrojit dřevěnou výstrojí nebo ocelovými oblouky. Spotřeba dřeva je v dole ohromná, proto se ho snažíme co nejvíce omezovat. Ve vlhkém prostředí brzo trouchniví.
Komín je důlní díla v dole. Většinou je svislé důlní dílo, které spojuje dvě či několik pater.
V čerpací stanici jsou umístěna čerpadla, která vytlačují důlní vodu na povrch. Voda se zachycuje ve vodních jímkách. V nich se usazuje kal, který by jinak čerpadla poškozoval. Je umístěna v náraží u těžní jámy. Můžeme zřizovat ještě pomocné čerpací stanice.
Skladiště trhavin je vybudovaný prostor v dole, kde se soustřeďuje větší množství trhavin potřebných na jednotlivých pracovištích pro odpálení horniny.
Poblíž náraží je umístěna transformační stanice a dílny pro drobné opravy nářadí.
Důlní ovzduší nebo-li větry rozeznáváme
-čerstvé (vtahují se do šachty z povrchu )
-špatné (mohou být mdlé, mají málo kyslíku, jedovaté a výbušné )
Účelem větrání dolů je dopravit i do těch nejvzdálenějších míst v šachtě čerstvý vzduch.
Předpokladem větrání je udržovat stálý pohyb ovzduší – tomu říkáme větrný proud.
Každý důl má alespoň dvě jámy, které jsou vytaženy na povrch. Jámy dělíme na vtažnou a jámu výdušnou.