Historická data o dolování ve Stříbře
1131 – 1186 počátek historických prací
1186 – 1410 není zpráv o dolování
1410 Václav IV. udělil městu kutací práva
1454 Ladislav Pohrobek potvrdil privilegia
1454 – 1501 není zpráv o těžbě
1501 – 1524 8 knih
27.9.1513 začátek ražení královské dědičné štoly Prokop
1554 komise odborníků z Jáchymova ,
doporučení prací na Prokopské štole
14.1.1555 dekret Ferdinanda I. povoluje obnovu dolů
Ferdinand I. povoluje prodej rud z ladem ležících
dolů
1560 Ferdinand I. povoluje hraběti Šlikovi kutati na
všech polích
1565 zpráva komisařů o pracích na štole Jan Baptista
1565 – 1696 chybí údaje
14.8.1696 propůjčka žíly Reiche Segen Gottes
25.5.1700 propůjčka Nálezné jámy
5.8.1743 propůjčka Královské dědičné štoly Prokop
8.1.1750 propůjčka žíly Jan Křtitel
6.5.1774 propůjčka žíly Langenzung
20.3.1780 propůjčka žíly Nový Prokop
5.4.1781 propůjčka žíly Frischglück
1717 nařízení nejvyššího mincmistra o dozoru
slavkovského horního úřadu
22.10.1717 zpráva o centru otvírky na Ronšperku
17.9.1720 dokončení stavby huti
1719 uzavřen provoz dolu Benedikt
1720 v provozu pouze 4 doly
25.3.1725 zřízena funkce odborníka na těžbu a dozor
1726 úpadek provozu
1726 – 1730 doly jsou v neklidu
1730 propůjčení dolu Bohaté požehnání
1744 zpráva o postupu prací na dole Bohaté požehnání
1748 zpráva o pracích na díle Bohaté požehnání
15.2.1779 příkaz ke zvýšení těžby pro vojenské účely
1774 otvírka dolu Langenzung
1780 otvírka dolu Nový Prokop
1781 otvírka dolu Frischglück
1796 výstavba úpravny
1801 zřízení Horního úřadu ve Stříbře
- zřízení Okrskového horního soudu pro Plzeňský a
Klatovský kraj ve Stříbře
- do Stříbra bylo posláno z celého Českého
království 500 horníků
- zřízeno prozatímní báňské hejtmanství pro celý
Plzeňský kraj
1850 osazení dolu pracovníky – 485 lidí
od 26.6.1855 ve Stříbře, jen báňské hejtmanství pouze pro
západní část Plzeňského kraje až do roku 1872
1859 majitel Těžařstva sv. Ignáce dal v Isabelině údolí
postavit novou fabriku tzv. Brokárnu, vyrábělo se
zde 850 q broků ročně
1860 – 1870 provádí se dolování na Novém štěstí a na Dlouhém
tahu, doly jsou vybaveny moderními parními stroji,
počet osazenstva je 300 – 500 osob
1864 otevřena šachta Prokop u Kšic, těžba stříbronosné
galenitové žíly
1861-1871 postavena úpravna rudy na Dlouhém tahu
- ražba pamětní medaile v ceně 3 tolarů z prvního
vytěženého stříbra
- zřízen revírní báňský úřad ve Stříbře (Stříbro,
Tachov,Domažlice, Horšovský Týn ) až do roku 1.10.1919 – zrušení
1883 instalace prvních dvou parních strojů
1908 zatavení posledních provozů
- obnovena těžba na dole Vojtěch do roku 1918,
poté pokračoval těžba až do roku 1928 pod firmou
Haas z Vídně
1919 ve Stříbrském rudním revíru byla zavedena elektřina
na dole Vojtěch
1919 revírní báňský úřad byl přeložen ze Stříbra do Plzně
1924 ražení jámy Leo na Dlouhé žíle
- do provozu byl uveden důl LEO a severní šachta
na silnici do Kšic, hřbitova včetně prádelny rudy
1927 otvírka dolu Frischglück
1928 ukončení prací na severní šachtě
21.10.1930 likvidace dolu Leo a Frischglück pro nízké ceny
olova ve světě o práci přišlo cca 200 – 250 horníků
1950 zahájení těžebních prací Středočeskými rudními
závody Praha v celém stříbrském revíru, v Milíkově,
Kšicích a Pernarci
1975 definitivní ukončení těžby- uzavření dolů
10.9. 2005 otevření hornického skanzenu ve Stříbře
setkání horníků a pamětníků po 30 letech od
ukončení těžby
- zahájeny báňské práce na obnově štoly Prokop
pro zpřístupnění veřejnosti
24.10.2005 udělení Zlaté plakety předsedy ČBÚ
- večerní pochod městem k výročí 200 let od
udělení hornického praporu s patronem sv. Prokopem
stříbrským horníkům a udělení práva nošení
hornických uniforem
9.9.2006 připomenutí 200 let od vybudování tzv. Červené lávky
pro přechod řeky Mže za prací na kopec Ronšperk
- připomenutí 205 let od zřízení Horního úřadu ve
Stříbře
- slavnostní otevření I. etapy elektroinstalace štoly
Prokop v délce 200 m
17.9.2006 získání Českého Permona za největší počin roku
- 80. hornický ples ve Stříbře
23.12.2006 kolaudace provozní budovy skanzenu se šachetní
věží
- zahájení prací na rekonstrukci II. etapy dědičné štoly
Prokop