Stříbro (Mies) – Plzeň Obvodní báňský úřad, revírní báňský úřad, Horní úřad
předsedové a přednostové, perkmistři
2007 – Ing.Bivoj MERC
2003 – 2006 Ing. Dušan HAVEL
1986 – 2003 Ing. Jan OTÝS
1980 – 1986 Ing. František PEŠULA
1959 – 1980 Ing. Josef VOJTA
1940 – 1959 JUDr. Ing. Karel RITTER, Praha, Smíchov, Kinského
– báňský rada
Alois Kusch – báňský inspektor
Václav Němec – administrace
Ing. Soukup – přednosta úřadu 1952
1947 – obvodní báňský úřad
květen 1945 organizace báňské správy se vrátila ke stavu před okupací
1938
1919 – 1947 revírní báňský úřad v Plzni
1943 k obvodu Plzeň připojen obvod zrušeného revírního báňského
úřadu v Českých Budějovicích , nařízením z 9.4.1943 č. 113
podzim 1938 s německou okupací došlo ke změnám okrsků
obvod plzeňského revírního úřadu se zmenšil téměř o
polovinu ztrátou západních okresů
1935 – 1937 Ing. Karel Chudoba – vrchní báňský rada a přednosta
1926 – 1933 Ing.Jaroslav Šantroch – přednosta úřadu
Dr. Jan Mokroš – koncipient
Josef Brunner – adjunkt
1933 Viktor Goldstern – technický rada
JUDr. Ing. Vladimír Plecháč – báňský komisař
Václav Němec – oficiál
Josef Havlovic – oficiál
Zdeňka Šimáňová – kancelářská pracovnice
1925 – 1926 Ing. Jaroslav Šantroch – vrchní báňský rada
1919 – 1925 Ing.Karel Júzl – vrchní báňský rada
Ing. Alfred Tobiasek – báňský komisař, zemřel
23.3.1929
JUDr. Josef Pospíšil – báňský komisař
Josef Brunner, Adam Gruber, Jan Řezáč – adjunkti
do 1.5.1934 platil rakouský zákon o zřízení a působnosti báňských úřadů
Vládním nařízením z 28.3.1934 č. 57 nabyl účinnosti nový
československý zákon o působnosti báňských úřadů
z 28.3.1928 č. 57
( revírní úřady – báňské hejtmanství – ministerstvo veřejných
prací )
12.6.1919 nařízením vlády č. 324/1919 Sb. byl k obvodu Plzeň připojen
obvod zrušeného revírního báňského úřadu ve Stříbře
z okrsku byl vyloučen okres Blatná a Milovice
nařízení vstoupilo v platnost 1.10.1919 č. 502
1919 ukončení činnosti revírního báňského úřadu ve Stříbře a jeho
sloučení s revírním báňským úřadem v Plzni
1914 – 1919 revírní báňský úřad v Plzni – vrchní horní komisař – Karel Júzl
1908 – 1914 revírní báňský úřad v Plzni – vrchní horní rada – Otakar
Leminger
- zákonem č. 123 byly báňské záležitosti (3.instance) převedeny
z ministerstva orby na ministerstvo veřejných prací
1905 – 1908 revírní báňský úřad v Plzni – vrchní horní komisař – Ing.
Jaroslav Máslo
- Nařízením ministerstva orby č. 6, byl nově specifikován obvod úřadu
- nařízením ministerstva orby č. 174 o nových obvodech
báňských úřadů se nic nezměnilo
1898 – 1905 revírní úřad v Plzni – vrchní horní komisař – ing. Josef Čížek
1890 k.k. Dist. Berggericht zu Mies
- je revírní báňský úřad v Plzni jako jeden z 11 báňských úřadů
(1. instance) podřízen báňskému hejtmanství v Praze
- revírní báňský úřad ve Stříbře pro okresy Stříbro, Tachov,
Domažlice a Horšovský Týn
31.7.1872 nařízením ministerstva orby č. 107 byla aktivována nová
reorganizace báňských úřadů
1872 ukončení činnosti báňského hejtmanství v Plzni
21.7.1871 nový zákon – dozor nad báňským podnikáním je svěřen
revírním báňským úřadům (1. instance), báňským
hejtmanstvím (2. instance) a ministerstvu orby (3.instance)
revírní bánští úředníci vyřizují všechny báňské záležitosti
1868 v rámci reorganizace rakouské státní správy jsou
reorganizovány i báňské úřady
1865 ukončena činnost Horního úřadu ve Stříbře
1863 Berghauptmannschaft Plzeň
13.9.1858 bylo provizorium ukončeno vydáním císařského nařízení č.157
Potvrzujícím dosavadní trojinstantční organizaci báňských
Úřadů
(báňské hejtmanství – místodržitelství – ministerstvo financí)
17.9.1855 č. nařízení 166 báňské hejtmanství v Plzni tvoří nadále kraj
plzeňský a kraj písecký
od 1.8.1855 báňské hejtmanství Plzeň
k 1.8.1855 zrušen báňský komisariát v Plzni
Nařízením ministerstva financí z 26.6.1855 č. nařízení 115 je prozatímní báňské hejtmanství přeneseno ze Stříbra do Plzně s platností od 1.8.1855
26.6.1855 č. nařízení 115 , Prozatimní horní hejtmanství ve Stříbře
a báňský komisariát pro západní část Plzeňska
14.3.1850 – 1857 Horní hejtmanství ve Stříbře
14.3.1850 – 1857 Franz Grim – horní ředitel
14.3.1850 reorganizace báňských úřadů
vzniká prozatímní báňský komisariát ve Stříbře
báňské hejtmanství ve Stříbře je přímo podřízeno ministerstvu zemědělství a hornictví ve Vídni
císařský patent z 23.5.1854 č. 146 vzniká báňský zákon
od 20.3.1855 č. nařízení 51
-báňský komisariát
-báňské hejtmanství
-báňské místodržitelství Praha
-ministerstvo financí
od 1.8.1855 zřízený báňský komisariát převzal přenesenou působnost zaniklého báňského hejtmanství ve Stříbře nařízením ministerstva financí ze 17.9.1855 č. nařízení 166, bylo stanoveno, že báňské hejtmanství v Plzni tvoří nadále kraj Plzeňský a kraj Písecký ( vyjma H.Týn, Hostouň, Poběžovice, Domažlice, Kdyně, Stříbro, Stod – nadále zajišťuje komisariát ve Stříbře
V roce 1854 bylo staré feudální báňské zákonodárství nahrazeno novým, vyhovujícím v duchu buržoazie kapitalistickému podnikání.
Došlo k oddělení administrativní pravomoci od pravomoci soudní.
- nařízením ministra zemědělství a hornictví o prozatímní organizaci báňských úřadů v Českých zemích č.n. 123 ke zřízení
báňského komisariátu v Plzni.
Komisariát se stal expoziturou Prozatímního báňského hejtmanství ve Stříbře s obvodem okresů (Rokycany, Kralovice, Klatovy, Přeštice, Sušice, Vimperk, Prachatice, Písek, Strakonice, Březnice).
Komisariát mohl udělovat zvl. Horní propůjčky.
Úkoly báňských úřadů byly vymezeny paragrafy 220 – 234 všeobecného báňského zákona (císařský patent z 23.5.1854) č.n. 146.
Jednalo se v podstatě o dohled na vyhledáváním a dobýváním vyhrazených nerostů.
1848 – 1850 c.k. dvorní rada Ignác Rytíř von Jeschke – aktér Horního soudu
1853 K.K. Bergkomisariat Plzeň
25.6.1804 Horní soud ve Stříbře – Jan Fakund Hald
31.8.1801 Horní úřad ve Stříbře – Antonín Alis
1850 – 1859 Horní komisariát Horní Slavkov
1859 – 1872 Horní hejtmanství Loket
1872 – 1919 revírní báňský úřad Sokolov
1919 – 1939 revírní báňský úřad Karlovy Vary
1939 – 1945 okupační revírní báňský úřad Karlovy Vary
1945 – 1954
1850 – 1954
nejstarší písemnosti jsou až z let 1794
Revírní báňský úřad Karlovy Vary 1850 – 1947
Rudné doly Stříbro
Září 1952 Geologický průzkum Praha
Miloslav Černý – ředitel
Ing. Jan Auer – hlavní inženýr
1950 – Ing. Karel Vorálek
Ing. Karel Oktábec, z Příbrami
Ing. Vilém Schmidt
Neliba František – důlní
Škuta Jaroslav – směnmistr
1953 – Karel Čada – ředitel
Ing. Karel Vorálek – hlavní inženýr
Ing. Eduard Kuba – provozní inženýr
Dr. Stanislav Erban – hlavní geolog
1954 – ing. Kuba
Křejpaký – hlavní technik
Harant – bezpečnostní technik
Pešta Vladimír – předseda závodní rady
Dyk Josef
1960 – 1966 Ing. Jareš František – ředitel závodu
1967 – 1968 Ing. Bartoš, emigroval – ředitel závodu
1968 – 1975