1829 o těžebních úřadech v Krušných horách
Správa těžby v Krušných horách se poprvé stala hmatatelnou v Horním zákoně revíru ve Freibergu od roku 1307. Na těžbu dohlížel horní mistr jmenovaný majitelem, který musel mít trvalé bydliště ve Freibergu. Horní předpisy markraběte Friedricha Vážného ze dne 13. května 1328 pak komplexně regulovaly správu těžby v markrabství Míšeň. Horní zákon platil pro všechny doly v zemi, určoval práva a povinnosti horního mistra, který byl odpovědný za dohled nad doly, jakož i ostatních horních úředníků, kteří mu byli přiděleni. V roce 1466 kurfiřt Ernst a vévoda Albercht založili druhou těžební oblast pro všechny doly mimo Freiberg, na svazích Krušných hor v Geyersu a Ehrenfriedersdorfu. Hornímu mistru byl přidělen k ruce desátník, adjunkt, písař. Za tímto účelem existovali v horní kanceláři od poloviny 14. století, popsaní již v roce 1384, horní písaři, přísežní a desátníci. Horní předpisy vévody Georga z Annabergu z roku 1509 pro celou zem, stanovily, že horní kapitán musí stát v čele horního úřadu jako zástupce panovníka. Kromě něho zde byl horní mistr, osm členů poroty, dvanáct desátníků, dva jezdci, půjčovatel, kontradiktor a horní úředník. Pravidla kurfiřství od 4. srpna 1547 založila pět revírů s hlavními kapitány. Celý těžební a metalurgický průmysl byl podřízen hlavnímu kapitánovi v Krušných horách. V této funkci musel zajistit dodržování nařízení horních úřadů, řídit doly a sledovat čtvrtletní účty dolů. To brzy vyústilo ve vznik Vrchního horního úřadu, jako nejdůležitějšího klíčového nástroje pro hornictví v celé saské zemi.
Správní a soudní orgány pro hornictví a metalurgii plnily základní úkoly. Země byla rozdělena do různých oblastí horních úřadů. V roce 1829 existovaly tyto:
- ve Freibergu
- ve Schneebergu
- v Altenbergu s Berggießhübel a sklárnami
- v Marienbergu s Geyerem a Ehrenfriedersdorfem
- v Johnanngeorgenstadtu se Schwarzenbergem a Eibenstockem
Každý horní úřad se skládal z horního mistra, poroty a horního úředníka. Ve větších revírech horních úřadů bylo zaměstnáno několik porot, z nichž každá musela dohlížet na těžební provoz, systém zpracování, strojírenství a hornickou činnost. Práce v horních úřadech bylo kolegiální, porady úřadu se konaly každou středu a sobotu.