Plat horníků v 16. století
1509 horník na čelbě 18 grošů týdenní plat
dělník v dole 18 grošů
dělník na stoupě nebo mlýnu 18 grošů
1517 horník na čelbě v úkolu 20 grošů
1548 horník na čelbě 15 grošů
horník na čelbě v úkole 15 grošů
důlní dozorce 1 zlatý
dělník u rumpálu 15 grošů
ženy při třídění rudy 9 grošů
tavič při tavení rudy 14 grošů
tavič při tavbě strusky 1 zlatý
1571 horník na čelbě 18 grošů
dělník v dole 18 grošů
1575 horník na čelbě v úkole 25 grošů
Roku 1512 si stříbrští pro své potřeby na Starém městě Pražském opsali pořádky. Jakékoli průvody začínají jako nejpočetnější a nejbohatší řemesla řezníci a sladovníci. Za nimi se sdružují další skupiny řemesel soukeníci, kožešníci, pekaři a krejčí, až teprve potom následují kovodělná řemesla s platnéři a zlatníky na čele, poté pasíři, ostrožníci a jehláři. Za kovodělníky, kteří jsou zakončení cechem kovářů jdou ševci, pláteníci, uzdáři, řemenáři až na konci lazebníci. V následném soupise stříbrském pro průvody scházejí malíři a zedníci. Těchto dvou cechů tenkrát ve Stříbře nebylo a stříbrský opisovač neměl naději, že zde tyto cechy i někdy budou. Jak jste se všimli cech lazebnický kráčel poslední, protože byl nejméně vážený. Říkávalo se, že ostatní stříbrské cechy lazebníky uráželi.