Pokud nahlédneme do historie dolování v českých zemích, zjistíme jeden zarážející fakt, že o tak staré hornické činnosti, kterou bezpochyby dolování ve Stříbře a jeho okolí bylo, existují jen velmi sporé a útržkovité historické záznamy.
Při kopání městských hradeb byla objevena stříbrná ruda a odtud městu jméno bylo dáno. Jedna z verzí také hovoří o nálezu ryzího stříbra při kopání základů domu. Pojem „Argentaria „ ve volném překladu „Stříbrnice „, budeme-li jej akceptovat jako název sídliště, byl původně zřejmě používán jako název sídliště, kutiště nebo hornické osady, které v těchto dobách byly zakládány přímo v dobývacím prostoru vlastního ložiska. Pro existenci této hornické osady svědčí i velmi staré důlní práce ve skalním podloží městského jádra, v prostoru mezi ulicemi Smuteční vrch, Dr. Beneše a ulicí Žižkovou. Existence těchto starých báňských děl se na povrchu projevuje četnými propady. Při ražbě kanalizačního sběrače pod starým historickým jádrem města byla stará důlní díla nafárána v blízkosti Husovy ulice, a bylo v nich nalezeno i primární galenitové zrudnění vázané na křemenné žíly. Není vyloučeno, že nejstarší štoly, které odvodňovaly výše položená důlní díla byly raženy pod město právě ze zářezu pod Husitskou baštou. Při rekonstrukci Plzeňské ulice byla v tomto prostoru jedna ze starých štol skutečně zastižena. Bohužel žádné ze starých důlních děl nebylo zdokumentováno. Lze předpokládat, že s rozvojem těžby se hornická sídelní komunita přesunula z místa původní slovanské osady na ostrožnu, kde později kolem roku 1250, jak je uváděno, vzniklo jednorázově založené horní město Stříbro. Před vznikem hrazeného městského celku horníci zřejmě bydleli v chýších a obytných jamách zemljankového typu přímo v dobývacím prostoru.
Z hlediska historie má ve městě zvláštní postavení minoritský klášter, jehož areál je situován poněkud nezvykle do východní strany části města. Stavba kláštera byla na svou dobu nesmírně výstavná. Otázkou zůstává, co podnítilo výstavbu tak finančně náročného církevního komplexu v relativně malém, vznikajícím městě. Vysvětlení může být několik. My si vybereme tu, kterou se dostaneme k jádru věci – prosperitou bohatých stříbrných dolů, nejstarších v českých zemích, které sloužily jako zdroj drahého kovu přemyslovským panovníkům. Můžeme konstatovat, že podpovrchové zóny rudních žil byly druhotně obohacené ušlechtilými snadno zpracovatelnými stříbrnými rudami, nebo vznikl galenit s větším obsahem stříbra. Představa vzniku městské sídelní komunity s tak výstavnou stavbou jako byl gotický minoritský klášter s kostelem, v místech, které by nebylo výsostnou sférou panovníkova zájmu a bylo jen místem dolování olova, je těžko akceptovatelná.
Město Stříbro bylo ve středověku třetím největším královským městem Plzeňského kraje. Město bylo celé obehnáno městskými hradbami s celkem 27 baštami a třemi vstupními branami do vlastního města. Centrum bylo založeno kolem radnice, kde vzniklo velké obdélníkové náměstí. Při zakládání městských domů bylo vyhloubeno velké množství sklepů. Úroveň sklepních prostor je jedno až třípatrová. Součástí nejbohatších městských domů bylo i vyhloubení či vykutání studní jako zdroje vody. Na několika místech existují až do dnešních dnů vyražené štoly z města mimo hradební sytém. Význam těchto štol může být jako odpadní, ale i v tehdejších nejistých dobách ochranný, bezpečnostní, jako úschovna potravin a v neposlední řadě útěkový. Vyústění štol je ve skalním reliéfu kolem města velmi nenápadné. Městské sklepy byly v 60. a 70. létech 20. století na několika místech rekonstruovány, jiné sklepy byly „natvrdo „zabetonovány. Touto, ve výše uvedené době, nekoncepčností a nekompetentností (byly přerušeny doposud fungující odpadní i odvodňovací systémy ve městě) došlo ke zvýšení hladiny podzemní vody ve většině sklepů. Až do dnešních dnů většina dvou i třípatrových sklepních prostor je pod vodou a proto je nevyužívána. V budoucnu je možné, že dlouhotrvajícím podmáčením staveb dojde k narušení statiky některých objektů.