Po stopách historie hornictví na Stříbrsku
Naučná hornická stezka
Naučná hornická stezka s přídomkem „ Historie hornictví na Stříbrsku „se táhne okolím královského horního města Stříbra a podél řeky Mže. Většina zastavení nám nabízí překrásný výhled na panorama města. Celý revír je rozložen na 40 km2 a prochází obcemi Milíkov (jáma Josef – revír Všech svatých ), Sytno ( centrální revír – jámy Frischglück a jámy Langenzug), Vranov (revír sv. Petra – jáma Barbora, štoly Amálie I. – V. a štoly Florián I. – V.), Svinná (centrální revír – jáma Evangelista a jáma Leo ) a přes Kšice ( kšický revír – jáma Prokop ).
Hornická stezka nyní měří cca 50 km. Stezka je připravena hlavně pro pěší turistiku, ale své si zde najdou i cyklisté. Informační tabule najdete podle přiložené mapy. Tématika stezky je zaměřena hlavně na hornickou činnost nejstaršího rudního revíru Českého království. S urči-tými přestávkami se zde dobývala stříbrná, olověná a zinková ruda 800 let. Projdete Centrál-ním revírem, Kšickým revírem, revírem svatého Petra, Kladrubským revírem a nakonec revírem Všech svatých. Centrem celé naučné stezky je u tzv. Červené lávky Hornický skanzen s dědičnou štolou Prokop. Dozvíte se zde o většině hlavních důlních děl v okolí, o geologii, o mineralogii ložiska, o středověkém dobývání i již moderním dobývání ukončeném v roce 1975. Návštěvníkům našeho města nabízíme krásnou přírodu v malebném zákoutí řeky Mže. Fantastické odreagování od všech dní a spoustu zajímavých a užitečných informací. Na několika místech protíná hornickou stezku naučná stezka lehkého válečného opevnění a řada bunkrů tzv. řopíků z roku 1938.
O celoroční údržbu hornické stezky včetně jejího podstatného rozšíření v posledních létech se zasloužili členové Bratrstva sv. Barbory ze Stříbra za finanční podpory Města Stříbra a Plzeňkého kraje.
1. zastávka a zároveň začátek naučné stezky leží poblíž hotelu Branka. Tabule pojednává o historických stříbrských revírech. Dozvíte se, že okolí Stříbra bylo rozděleno do pěti revírů. O každém z nich se dozvíte zajímavé informace.
2. zastavením na hornické stezce je turistická tabule pojednávající o geologickém a gomor-fologickém vývoji okolí města Stříbra. Je zde popsán vývoj od prvohor až do čtvrtohor. U této tabule najdete štolu sv. Annu, která se dříve jmenovala sv.Jan Nepomucký. Délka štoly je 42,5 m.
3. zastávka vede podél toku řeky Mže a je věnována minerálům ze stříbrského revíru. Ty, co tato tématika zajímá, se při jejím přečtení zdrží. K tomuto tématu byla vydána publikace o stříbrských minerálech od RNDr. Zbyňka Navrátila – doporučujeme k zakoupení. Nacházíte se v blízkosti štoly sv. Josef. Od štoly získáte krásný výhled na jižní část města s klášterními zahradami.
4. zastavení podél toku řeky Mže, Vás přivádí ke štole sv. Barbory. Tato štola je pojmenována po patronce horníků sv. Barboře. Je ražena přímým směrem k železniční trati a měří 35,5 m. V zimním období se u jejího vchodu vytvářejí nádherné ledové stalagmity a stalaktity. Teplota uvnitř štoly je cca 8 C.
Posledním a 5. zastavením při toku řeky Mže a jednoznačně středověkou štolou je štola Gottwill (Boží vůle). Její délka je 170 m. Má minimálně jedno spodní patro. Rovněž i zde se v zimním období tvoří nádherné ledové rampouchy. Vlastní portál je cca 20 m v rozsedlině skal.
6. zastavením přímo vedle štoly Gottwill je návodní kanál do Prokopské štoly. Tento kanál byl vyražen v letech 1786 – 1820. Byl vytesán želízkem a mlátkem ve tvrdých prokřemeně-lých fylitických břidlicích. Voda z řeky Mže ve štole roztočila vodní dřevěné kolo o průměru 6 m, které dalo impuls tzv. mihadlům. Přenosem vodní síly až na vzdálenost 300 m k jámě Göppelschacht došlo k čerpání vody vodními pumpami z jámy do dědičné štoly. Horníci mohli začít razit důlní díla pod hladinou podzemní vody.
Je zde vidět část bývalého portálu tohoto kanálu.
Přicházíme volným krokem k Hornickému skanzenu a královské dědičné štole Prokop (Prokoppi erbstollen). V současnosti se zde nachází centrum celé hornické stezky. Štola byla propůjčena a zaražena 27.9. 1513. Její celková délka je asi 1,5 km. Během deseti let členové hornického spolku vybudovali skanzen a kompletně zrekonstruovali štolu Prokop. Celková délka prohlídky je 700 bm a trvá cca 1,5 hod.
Zastavení č. 7.
Před hornickým skanzenem je 8. zastavení připomínající práce společnosti DIAMO s.o. o.z. SUL v Příbrami. Tato firma průběžně provádí veškeré práce související s pozůstatky po hornické činnosti na Stříbrsku.
Přechodem řeky Mže přes tzv. Červenou lávku se dostaneme k dalšímu zastavení, již 9. připomínající právě výstavbu této lávky, jedná se o rok 1806. Původně byla dřevěná, během své existence prodělala mnoho podob. Vše se dozvíte z tabule.
O několik desítek metrů vlevo je další zastavení, již deváté a to štola Magdalena. Jedná se o středověké důlní dílo. Její ražbou se snažili předci najít pokračování rudních žil na levé straně řeky Mže. Předpokládáme, že zároveň sloužila i jako útěková cesta z města.
Zastavení č. 10.
Po cestě ke Koubkově brance potkáme ještě jedno zastavení, č. 11. To je spojeno s původním Koubkovo mlýnem, který se stal v 17. století stoupou a úpravnou rudy.
12. zastavením je Koubkova branka, která byla součástí hradebního systému města. Tuto bránu nechal na vlastní náklady vystavět mlynář Koubek v roce 1574, aby mohl vozit mouku do města ze svého mlýna co nejkratší cestou. V roce 1992 byla ukončena rekonstrukce objektu díky nadšení stříbrských speleologů. V současnosti je tento objekt využíván stříbrskou ostrostřeleckou gardou.
Proti budově internátu střední obchodní školy jsme u dalšího zastavení, a to již 13, které se opět věnuje stříbrským minerálům (galenit, sfalerit, křemen, baryt, cerusit, pyromorfit, fluorit, pyrit, a dalším).
Víte, že naše stříbrské minerály v 19. století vyhráli dvě světové výstavy minerálů ve Vídni a Paříži? Že obdrželi mnoho pochvalných listů a uznání? Že někteří oberštajgři se stali členy pařížské akademie věd?
Po nedalekých schodech vystoupáme k silnici, pokračujeme vpravo po silnici, u Lesní společnosti se dáme vlevo do města, pod slunečními hodinami, ke kostelu Všech svatých a jsme v Husově ulici (u hlavní silnice) jsme již u 14. zastavení. Pojednává o stříbrských sklepeních. Všechny místní domy mají jedno až tři patra sklepů. Většina z nich je dnes pod hladinou podzemní vody. Byly vyrubány želízkem a mlátkem ve fylitické břidlici. V některých sklepeních jsou navíc vykutány studny na vodu. Bohužel většina sklepů je soukromých a nelze do nich nahlédnout. Až na pár vyjímek (vinárna v Kalichu, hotel Alexandr, penzion U Radnice) nenašly sklepní prostory uplatnění.
Procházkou kolem polikliniky, uhýbáme doprava kolem pošty, přicházíme k městskému parku, na kraji u silnice mu vévodí socha sv. Jana Nepomuského, směrem do parku cca po 100 m po levé straně máme již 15. zastavení u tabule pojednávající o štole Horní parková. Nalézá se o cca 100 m níže po levé straně Těchlovického potoka. Ražba štoly směřuje pod bývalý Agroservis, je dlouhá cca100 m.
Vracíme se zpět k soše sv. Jana Nepomuského, můžeme se nyní dát dvěma směry, a to buď přes historické náměstí anebo zde městským parkem nazpět k hornickému skanzenu. Přes Červenou lávku a dáváme se doleva po cyklostezce směrem na Vranov.
Cca po 200 m nalezneme u úzkorozchodné důlní dráhy proti odpadnímu kanálu další zastavení a to již 16. Pojednává o štole Dolní parková. Tento typ štol se vyznačoval tím, že sledoval žíly po levém břehu řeky Mže. Jsou dosti krátké, žíla rychle vyhluchla. Za další sloužila při kontrole královských úředníků, aby se desátek neplatil. Vstup do štoly můžete zahlédnout na druhé straně řeky.
Pokračujeme po upravené a zpevněné lesní cestě (dnes již cyklotrase Praha – Paříž), cca po 500 m dojdeme k dalšímu důlnímu dílu a to nejvýznamnější žíle revíru tzv. Dlouhé žíle. Zde tabule 17. zastavení hovoří o tzv. Dlouhé žíle, která je cca 3 km dlouhá. Zde jsme u portálu štoly UnterLangenzug. Hlavní jamou je jáma LEO na kopci Ronšperku. Mezi ní a ústím štoly se ještě nachází další jámy Kunzschacht , Siegerschacht a Muttatischacht a další méně významná důlní díla.
Cca po 100 m jsme dnes již u ruiny bývalého mlýna, posléze hamru, poté úpravny rud a nakonec malé vodní elektrárny U Pičmana. Na řece Mži bývalo několik mlýnů, kteří se postupně měnili na úpravny rud a stoupy. Několik jich mělo štěstí a změnili se na vodní elektrárny (Harringův mlýn, v areálu VaK a U Pičmana).
Z důvodu vybudování přehrady Butov a Hracholusky byla většina těchto vodních elektráren zdemolována v 60.létech 20. století. Zbytečně, chybou geodetů nekončí přehrada Vranov, pod městem Stříbrem, jak bylo původně plánováno, ale jenom u tzv. Zýkovo lávky.
18. zastavení pojednává o historii této elektrárny.
Opět cca po 100 m se zastavíme u 19. zastavení, které pojednává o ložisku jámy Michael a štoly Michael I. a Michael II. Ložisko bylo raženo souběžně s Dlouhou žilou. Mělo být propojeno s jámou Evangelista u obce Svinná. K tomuto propojení bohužel nikdy nedošlo.
Procházíme krásnou přírodou mezi řekou Mží, kanálem z elektrárny U Pičmana (bohužel v dezolátním stavu) a svahy kopce Ronšperka po pravé straně. Opět cca po 150 m dojdeme již k 20. zastavení u štoly Michael. Portál štoly a ocelová vrata jsou připomínkou bývalého dobývání. Po levé straně jsou ještě znatelné pozůstatky odvalů. Při troše štěstí zde můžete najít malachit a azurit. Ve štole Michael mimo dobývání olověných rud, byla ještě dobývána v malém množství měď.
Zastavení 21. je štola Juda Tadeáš – se nachází na pravé straně řeky Mže, za poslední rekreační chatou. Při pohledu do strmého svahu jsou viditelné rozsáhlé propady štoly Juda. V horní části byla v 19. století zničena při realizaci císařsko-královské železniční dráhy Franze Josefa z Plzně do Chebu.
Štola tvoří dosti rozsáhlé důlní dílo a přesto písemné materiály o provedených pracích mlčí. Postupem prací mělo dojít ke spojení s jamou Evangelista.
Turistická tabule – není umístěna.
Štola Maria Heimsuchung – přejdeme Zýkovo lávku, dáme se doleva a pomalu budeme stoupat po vrstevnici pod místními skalisky. V polovině dojdeme do zákrutu, kde se nám otvírá krásny pohled na protější břeh. Nad námi se vrší odval z této štoly. Po roce 1950 se zde prováděli rozsáhlé kutací práce pro ověření zrudnění. Zase písemnosti o provedených pracích se nedochovaly. Portál štoly a část štoly byla nedávno vyčištěna a osazena mřížemi.
Zastavení č. 22.
Turistická tabule – není umístěna.
Štoly Floriáni I. – V. – štoly v terénu již nejsou k dohledání, zaměřeny souřadnice pro potřeby Geofondu. Jediná ze štol na pravé straně řeky je viditelná při nízkém stavu řeky Mže. Byla vyražena v pevném skalním masívu břidlice, v minulosti výrazně nad korytem řeky Mže.
Zastavení č. 23
Turistická tabule – není umístěna.
Štoly Amálie I. – V.
Nachází se přímo proti štolám Floriánů, ale na levém břehu řeky Mže. Jejich přítomnost je patrná z propadů v lesním porostu. Jediná ze všech se zachovala štola Amálie III. byla nedávno vyčištěna a osazena mřížemi. Z břehu řeky je patrný dosud velký odval haldoviny. Ostatní štoly byly rovněž jenom geodeticky zaměřeny pro potřeby Geofondu.
Zastavení č. 24
Turistická tabule – není umístěna.
25. zastavením na hornické stezce je v obci Vranov – černouhelný důl. Na konci obce vlevo na louce směrem k přístavišti byl ve třicátých létech 20. století vybudován soukromníkem nehluboký důl. Na dole pracovali max. čtyři osoby. Velkou zajímavostí je, že se jedná o po-kračování nýřanské černouhelné pánve, která v těchto místech má výchoz sloje až k povrchu. Další zajímavostí je kontakt této černouhelné pánve a stříbrských olověných dolů. Ve svahu pod rekreačními domky směrem k přehradě se nachází pod sebou tři úrovně odvodňovacích štol a pozůstatky odvalů.
Po hlavní silnici se vydáváme z Vranova přes obec Svinnou k jámě č. III (LEO) k 26. zastavení, nejmladší a nejhlubší jámě. Byla zaražena v roce 1925, má hloubku 396 m. Zde umístěná tabule pojednává o jedné z nejmodernějších jam s velmi moderní úpravnou olověných rud ve 30. létech 20. století ve střední Evropě. V současnosti v bývalém areálu jámy hospodaří myslivecká společnost.
27. zastavením je kopec zvaný Ronšperk, který je z velké části celý poddolovaný. Přímo na jeho homoli u radiokomunikačního vysílače je umístěna další informační tabule. Zároveň zde členové hornického spolku vybudovali vyhlídku s orientační tabulí. Odkud je nádherný výh-led na část města se stadionem a doleva na stříbrské náměstí. Na horizontu je vidět kopec Vlčák u Černošíma a vrch Přimda.
Odtud sejdeme Křížovou cestou se 14 zastaveními na lesní cestu, která nás po vrstevnici dovede k odvalu bývalé jámy Brokárna nebo Göppelschacht. Nejdříve se objevíme pod odvaly, proto musíme haldu obejít a mírně vystoupit na temeno haldy, pokryté novým borovým lesíkem. Zde jsme u jámy Göppelschacht zaražené roku 1695 na žíle Bohaté požehnání je další, již 28. zastavení. Jáma je hluboká 272 m. V roce 2009 provedli členové hornického spolku demolici ohlubňového povalu a osadili skruže s mřížemi pro zlepšení větrných podmínek ve štole Prokop. V letním období jsou větrné proudy jamou dovnitř a štolou ven, v zimním období se nám větry otočí, a jdou jamou ven. Krásná scenérie vzniká při větších zimních teplotách, kdy nám z nitra dolu proudí teplý vzduch, který dosahuje výšky až 30 m. Vše ostatní se dozvíte z informačního panelu.
Nyní od jámy Brokárna vykročíme kolem zahrádek přes pole směrem k vysílači. Zde dojdeme k bývalým odvalům komínů na žíle Bohaté požehnání, pokračujeme cestičkou v poli, po levé straně máme oplocené největší důlní propady ve Stříbře. Směřujeme k areálu před námi. Projdeme po státní silnici směrem na obec Sytno.
Pěšinkou kolem oploceného areálu směrem na zadní stranu areálu dojdeme k současným největším pozůstatkům odvalů jámy č. II nebo-li jáma Frischglück. Jáma je v současné době oplocena a ústí jámy je překryto betonovou deskou. Informační panel vztahující se k tomuto místu se, ale nachází u hlavní silnice směrem k obci Sytno. To jsme již u 29. zastavení. Jáma byla jednou z nejvýznamnějších, propůjčka se vztahuje k roku 1780, těžba ukončena v roce 1966 z důvodů vyjetí velkých rudních bloků směrem do jámy.
Směřujeme nazpět k areálu před námi. Zde je další zastavení jedno z nejvýznamnějších, jsme u dolu č. I nebo-li jámy Langenzug, propůjčena roku 1781. Jáma hluboká 375 m. Bývala centrální jamou revíru, nacházelo se zde ředitelství dolů, v době RD zde byl umístěn závod.
Těžba byla ukončena 31.12.1974.
Zastavení č. 30.
Nyní se budeme pomalu vracet do města Stříbra, a to buď kolem bývalého areálu RD nebo- li jámy č. I po silnici II. třídy směrem do města. Ve třetině kopce při sjezdu do města je po levé straně silnice umístěna tabule s již pořadovým č. 31. Informuje nás o jamách Antonín, Antonín horní I., Antonín horní II., Antonín dolní I a Antonín dolní II.
Tyto doly byly zaraženy souběžně s Dlouhou žilou, více vlevo na západ cca 300 m daleko.
Hloubka jam byla cca do 100 m. V době I. světové války zde těžila olovo armáda. Šachetní budovy se zde nacházely ještě v padesátých létech, než byly zdemolovány. Dokonce zde v tu dobu byl ještě dochovaný žentour.
Dalším zastavením a to 32. je pro nás štola Antonín Paduánský na Kladrubské ulici pod bývalým areálem Geoindustrie. Informační panel nám sdělí, že štola je dlouhá 750, má minimálně dva komíny a jednu jámu. Štola jako jediná nebyla ražena severojižním směrem, ale západo-východním.
Zastavením č. 33 je u kruhového objezdu u Penny marketu.
Nyní nám zbývají tři poslední zastavení, která jsou již mimo katastr města Stříbra. Pokud se vydáme z města směrem na Tachov a k dálnici D 5 směrem na Benešovice, po levé straně potkáme ohromnou fotovoltaickou elektrárnu v bývalém vojenském prostoru. Po zdolání tzv. Šibeničního vrchu vede naše cesta pěkně z kopečka dolů k řece Mži. Cca po 250 m máme doleva odbočku k dnešní drtírně odpadu. Zde se nacházíme u dalšího 34. zastavení. Pojednává o revíru Všech svatých s hlavní jamou Vojtěch. Velmi rozsáhlý rudní revír na obou stranách řeky Mže. Původně asi nejstarší naleziště olověných rud u Stříbra.
Při sjezdu z kopce do údolí řeky Mže, v obci Milíkov uhneme doprava a zkratkou se dostaneme na silnici Těchlovice – Svojšín. Při sjezdu do obce Svojšín je odbočky k fotbalovému hřišti umístěna tabule, která vypráví o dole OTTO, kde se těžil kyz zeleznatý.
Zastavení č. 35.
Bohužel musíme se vrátit nazpět do Stříbra. U tabule Stříbro uhýbáme doleva kolem rybníka, mezi domky a paneláky na Soběslavovu ulici, uhýbáme doleva a to směrem na obec Kšice. Na konci města proti místnímu hřbitovu po levé straně komunikace je 36. zastavení. Zde v areálu dnešního Stragabu byla vyhloubena tzv. Severní jáma. Měla najít pokračování stříbrských rudních žil na levém břehu řeky Mže. Předpokládalo se, že řeka žíly přetnula. Jáma byla zaražena v roce 1926, po třech létech byla těžba ukončena pro nerentabilitu, předpokládané naražení olověných žil se nepotvrdilo. Ještě v 80. létech byla jáma otevřena, posléze došlo k jejímu zbytečnému zasypání. V jámě bylo takové množství vody, že docházelo k přetoku a vytvoření samovolného koryta potůčku, který se po desetiletí vléval do Těchlovického potůčku v místech na konci Jiráskovy ulice.
Posledním naším zastavením a to 37., na hornické stezce je 5 km vzdálená obec Kšice. Ve Kšicích hned na kraji odbočíme doprava na obec Úlehle. Uprostřed polí je lesní remízek s bývalou jamou Prokop hlubokou 300 m. Jáma byla zaražena roku 1865. Dobývaly se zde hlavně stříbrné rudy. Z pohlednic a map můžeme zaregistrovat, že zdejší areál byl dosti rozsáhlý s ohromnou haldou hlušiny. Dnes zde není po hornictví ani památky. Jen oplocení jámy a označení bezpečnostního prostoru upozorňuje na bývalou hornickou činnost. Nyní se přes obec Úlehle, terén sv. Petra vracíme nazpět do Stříbra.
Myslíme si, že pokud jste již absolvovali tuto trasu máte v nohou pořádnou řádku kilometrů. Při opuštění okolí města Stříbra jednoznačně všem doporučujeme již jen jízdu na kole.
Členové Bratrstva sv. Barbory i město Stříbro se těší na Vaše toulky krásnou stříbrskou pahorkatinou, za poznáním naší historie a nejstaršího rudního revíru v Českém království. Přejeme Vám krásné a zajímavé zážitky.
Závěr celé prohlídky můžete zakončit v některém ze stříbrských šenků.
Doporučujeme restauraci Rotunda, hotel U Branky, penzion U Štybara, restaurant Excelent, penzion AVENA a nově otevřený bývalý restaurant U Rybiček a tři cukrárny v centru města.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout na naše Městské muzeum, či nádherný rozhled z věže stříbrského kostela, naši stříbrskou radnici a nově zrekonstruované historické náměstí.
Délka trasy hornické naučné stezky je : 55 km
Zastavení celkem : 37
Okres : Tachov
Kraj : Plzeňský
Dokončení naučné stezky finančně podpořil Plzeňský kraj a Město Stříbro
Dopravní spojení : vlakem : Praha – Cheb
autobusem : Praha, Plzeň, Mariánské Lázně
autem : ze všech směrů
parkování : stříbrské náměstí, parkoviště 150 m od skanzenu
Zpracoval: Karel Neuberger
Bratrstvo sv. Barbory, 2025