štola Antonín Paduánský (Anton de Padua)
Propůjčka štoly Antonín Paduánský spadá do roku 1850. Tato žíla byla ověřena dvěma štolami, z nichž jedna ústí v bývalém areálu Geoindustrie, a druhá o něco níže vlevo při silnici ze Stříbra do Kladrub. Obě štoly probíhají pod železničním nádražím ve Stříbře, pod silnicí na Ostrov a končí cca 650 m od svého ústí v polích směrem na Siemens. Mezi nádražím a silnicí jsou vyraženy dva komíny. Vedle silnice vlevo, cca 10 m je zasypána jáma. Tři štoly jsou západním směrem od dolů Antonín I.a II. Je jednou z mála žil, která má směr východ – západ, téměř všechny ostatní jsou sever – jih. Různé části této žíly či odžilky byly pojmenovány jmény (Cecília, Lutius a Tři králové (Dreikönig).
Všechny doly v blízkosti řeky si opatřovaly pohonnou energii pomocí vodotěžních strojů, důl Antonín Paduánský disponoval strojem o síle 35 ks (25,8 kW). Poslední důlní činnost na této štole byla v 50. létech 20. století. Průzkum štoly prováděl Geologický průzkum n.p. Praha. Výchoz a portál štoly byl v tehdejším areálu pod nádražím ČSD, posléze Geoindustria n.p. Praha, závod Stříbro.