Pyritový důl Otto ve Svojšíně (Schweissing)
V první polovině 19. století dochází k rozmachu těžby vitriolových břidlic na Plzeňsku, Manětínsku, Radnicku, Rakovnicku a ve Svojšíně. Břidlice se těžily za účelem získání kamence (skalice zelené) a olea (kyseliny pyrosírové ). Kyzové břidlice ve Svojšíně byly objeveny v roce 1906, kdy zde stříbrský podnikatel Wilhelm Hicke prováděl rýhovou prospekci na grafit. Přitom narazil na pyrit. Byl zde okamžitě otevřen důl OTTO, stejnojmennou jamou 12 m hlubokou o profilu 2 x 1,5 m. Později byla zaražena Větrná jáma a ještě Nová těžní jáma. Ložisko upadá mírně k jihovýchodu, je tvořeno několika polohami grafitických xylitických břidlic s vtroušeným pyritem, maximální mocnost je 30 m. Důlní práce nebyly nikdy rozsáhlé. V roce 1911-12 bylo na dole zřízeno vyluhovací zařízení pro úpravu suroviny přímo na místě. V letech 1912 – 19 byl důl mimo provoz. V roce 1919 – 24 byl opět důl zprovozněn a dodával pyrit do továrny v Holoubkově, Josefově Huti a do Vratimova na Ostravsku. V roce 1924 byl důl uzavřen.
V letech 1943-44 bylo na lokalitě provedeno několik vrtů pro ověření kvality ložiska a velikosti zásob. V roce 1944 byl důl zpřístupněn. Průměrná kovnatost rudy byla podle vzorků vypočítána na 8,96 % síry. Mimo jiné bylo zjištěno, že rudnina by šla dobře upravovat při nízké spotřebě flotačních činidel, výtěžnost by byla asi 90 % síry. Poslední rozsáhlejší průzkum byl prováděn v létech 1952 – 55. V roce 1953 důl otevřela společnost Západočeský rudní průzkum n.p. závod Stříbro. Byla vyzmáhána Nová jáma s hloubkou 29,2 m. Rovněž byly následně vyzmáhámy Větrná jáma i stará jáma Otto. V roce 1953 bylo vyraženo dodnes zachovalé hloubení č. 17. V severozápadní části dolu byl vyražen komín 15,9 m hluboký. Novým důlním dílem byla jáma č. 4, vyražená v roce 1953 do hloubky 29,6 m. V hloubce 26 m byl vyražen 41,8 m dlouhý překop. Po ukončení průzkumu byly jámy překryty povaly a zasypány. Celkem bylo ověřeno 15,6 ktun síry. Výsledkem by bývalo bylo otevření ložiska otevřeným lomem. Otevřením ložiska Chvaletice moderním velkodolem bylo ložisko ve Svojšíně odepsáno. Důl byl rozfárán chodbicováním v nepravidelné šachovnici, kdy byly v podzemí ponechány velké pilíře nevydobyté suroviny. Chodby dosahovaly rozměrů 2 – 3 m šířky a 2 – 5 m výšky. V dnešní době je již důl nepřístupný.