Bestimmung hinsichtlich der Uniform für die Bergwerks-Verwandten.
Über eine vorgekommene Anfrage, ob es den
Beamten der Privat-Gewerken gestattet sey, die für
Die k. k. Montan-Beamten a. h. genehmigte Berg-
Uniform ohne den für die Staatsbeamten insbeson-
deren bestimmten Abzeichen tragen zu dürfen, hat die
k. k. Hofkammer im Münz- und Bergwesen Folgen-
des zu erwiedern befunden:
Seit undenklichen Zeiten ist es ein durch den
Bergwerksgebrauch geheiligtes Ehrenrecht jedes Berg-
Werks-Verwandten sich eines eigenen Kleides, des Berg-
oder Grubenkleides bey allen Gelegenheiten, beson-
ders aber bey feyerlichen Anlässen zu bedienen, und
dasselbe mehr oder minder, vorzüglich mit den Em-
blemen des Bergbaues, mit Schlägel und Eisen in
mannigfaltiger Art zu schmücken.
Durch die allerhöchste Gnade Sr. k. k. Maje-
stät, dieses Bergkleid für allerhöchst Ihre Beamte
zum Uniform- daher ebenfalls zu einem Ehrenkleide
zu erheben, wollten Allerhöchstdieselben nicht beab-
sichtigen, die übrigen Bergwerks-Verwandten von
dem Gebrauche des Bergkleides auszuschließen; es
kann vielmehr in dieser allergnädigsten Auszeichnung
für jeden, auch nicht in kaiserlichen Diensten stehen-
den Bergmann nur eine mächtige Aufforderung lie-
gen, das Ehrenrecht des Grubenkleides und des Le-
ders desto höher zu schätzen. Da nun die Berg-Uni-
form in Farbe und Schnitt die althergebrachten For-
men bewahrte, so muss es den Gewerken und ihren
Privat-Beamten unbenommen bleiben, auch in ihrer
Kleidung diese Form beyzuhalten, oder einzuführen.
Die zur Bezeichnung eines kaiserlichen Bergbeamten
Allerhöchst sanctionierten Abzeichen beziehen sich daher
nur auf die mehr zufällige Ausschmückung des Berg-
kleides, und diese kann in der Form, wie selbe Se.
Majestät für Ihre Beamten zur Unterscheidung von
Andern Bergwerksangehörigen zu bestimmen geruh-
ten, gerade aus diesem Grunde Privat-Personen nicht
gestattet werden, worüber ohnehin die allgemeinen
Vorschriften, nahmentlich die Bestimmungen vom
30. September 1814 bestehen. Um jedoch dießfalls
jedem Irrthume zu begegnen, findet die k. k. Hof-
kammer im Münz- und Bergwesen hier jene Abzei-
chen nahmentlich anzuführen, welche bloß den k. k.
Beamten zu tragen erlaubt sind. Sie bestehen:
1, In der classenmäßigen Stickerey, nach dem
Vorgeschriebenen Muster auf dem Rocke und der
Schachthaube, und den classenmäßigen Borden, eben
Nach dem vorgeschriebenen Muster, auf den Beinkleidern.
2, Aus den Uniform-Knöpfen mit Schlägel und
Eisen unter der Kaiserkrone, und von einem Kranze
umgeben;
3, dem kaiserlichen Adler auf Schlägel und Ei-
sen ruhend, von einem Kranze umgeben auf Schacht-
haube und Unschlitt-Tasche;
4, aus der Kuppelschließe am Leder, mit
Schlägel und Eisen unter der Kaiserkrone und einem
Kranze umgeben; endlich
5, aus dem Seitengewehre (Bergschwerte) nach
Der vorschriftsmäßigen Form, mit Schlägel und Eisen
Unter der Krone auf dem Stichblatte.
Dieß vorausgelassen, versteht es sich von selbst,
dass es den Gewerken und ihren Beamten und Die-
nern freystehe, andere den Montan-Stand bezeich-
nende, oder ihm durch den Gebrauch eigene Abzei-
chen und Verzierungen an ihren Bergkleidern zu
tragen, z. B. den kaiserl. Adler ohne Kranz auf der Le-
derkuppelschließe, den einfachen Schlägel und Eisen
ohne der Kaiserkrone auf den Knopfen und der
Schachthaube, beliebige Stickereyen und Borden nach
anderen Mustern u. s. w.
Decret der Hofkammer im Münz- und Bergwesen
vom 14. Januar 1838, an das k. k. Landes-Gu-
bernium in Böhmen und in Dalmatien, an
die Cameral-Magistrate in Mailand und in
Venedig, and as Berg-Oberamt und Bergge-
richt zu Leoben, zu Klagenfurt und zu Hall,
an die Administration zu Wieliczka, an die Ca-
meral-Gefällen-Verwaltung zu Lemberg und an
das Berggericht zu Steyer.
Ustanovení týkající se uniforem horních příbuzných
Na otázku, zda-li je úředníkům soukromých obchodů dovoleno, aby směli nosit hornické uniformy schválené pro báňské úředníky bez odznaků zvláště určených státním zaměstnancům, odpověděla c. k. dvorská komora pro mincovnictví a hornictví následovně:
Od nepaměti je podle hornického zvyku výsadním právem každého horního příbuzného posloužit si při všech a zejména při slavnostních příležitostech vlastním šatstvem, hornickým nebo důlním, a více či méně ho ozdobit zejména hornickými symboly, mlátkem a želízkem, v různém provedení.
Z nejvyšší milosti jeho císařského a královského veličenstva bylo toto hornické šatstvo povýšeno na uniformu a tím i na čestné oblečení Jeho úřednictva. Tím ale neměla Jeho výsost v úmyslu vyloučit z jeho užívání ostatní horní příbuzné; spíše v této milostivé odměně spočívá obrovská výzva pro každého horníka, nejen pro ty v císařských službách, o to více si vážit čestného práva na hornický šat. Protože nyní zachovává hornická uniforma tradiční podobu v barvě a střihu, musí mít dovoleno tuto podobu nadále dodržet nebo zavést i soukromé obchody a jejich úředníci. Nejvýše ceněné odznaky, které označují císařského horního úředníka, se proto vztahují pouze na náhodnější ozdobu hornického oblečení, a to ve formě, kterou ráčila určit sama Jeho výsost pro rozlišení jeho úřednictva od ostatních příslušníků hornictva. Z tohoto důvodu nejsou tyto odznaky povoleny pro soukromé osoby, o čemž existují obecné předpisy a jmenovitě pak Ustanovení z 30. září 1814. Aby se předešlo jakémukoliv omylu, c. k. dvorská komora pro mincovnictví a hornictví zde uvádí tyto odznaky, které je dovoleno nosit pouze c. k. úředníkům. Jsou to:
1, Výšivka dle předepsaného vzoru na kabátu a přilbě a lemy na kalhotách, rovněž dle předepsaného vzoru.
2, Knoflíky na uniformě s mlátkem a želízkem pod císařskou korunou obklopené věncem.
3, Císařská orlice spící na mlátku a želízku obklopená věncem na přilbě a tašce na lůj
4, Spona na pásku s mlátkem a želízkem pod císařskou korunou obklopené věncem.
5, Příruční zbraň (bajonet) podle předepsané formy, na rukojeti s mlátkem a želízkem pod korunou.
Je samozřejmostí, že obchody, jejich úředníci a služebnictvo mají možnost nosit na svém oblečení i jiné odznaky a zdobení označující jejich hornický stav, například císařskou orlici bez věnce na sponě pásku, jednoduchý mlátek a želízko bez císařské koruny na knoflících a přilbě, libovolné výšivky a lemy dle jiných vzorů atd.
Dekret dvorské komory pro mincovnictví a hornictví ze 14. ledna 1838 pro zemské gubernium v Čechách a v Dalmácii, pro magistrát v Miláně a Benátkách, pro vrchní horní úřad a horní soud v Leoben, Klagenfurtu a Hall, pro správu ve Wieliczka, správu ve Lvově a horní soud ve Steyru.
Bergwerks-Verwandte jsem překládala sice jako příbuzní, ale předpokládám, že jde o spřízněnost s hornictvím, nikoliv o příbuzenskou vazbu.
Výšivky a lemy musely být nejen podle předpisů, ale také „classenmässig“. V češtině pro to není výraz, ale musely odpovídat tomu, do jaké společenské třídy patřil ten, kdo je nosil.