Význam hornictví
Každé pojednání je vždy pohledem do minulosti prostoupené dějinnými událostmi, které ve své době více či méně ovlivňovaly společenské dění.
Míru těchto událostí vždy následně posuzovaly další generace a dá se říci, že mnohdy velmi subjektivně. Historie naší společnosti je tvořena historií různých lidských činností, kde hlavně v minulosti je zapsáno hornictví.
Díky práci havířů vzkvétal v minulosti český stát, jenom díky nim vznikla taková horní města, jako je Stříbro, Jihlava, Kutná Hora, Jáchymov, Příbram posléze Kladno, Ostrava, Most a Sokolov. Věřím, že všichni ostatní, které jsem nejmenoval mi prominou, protože při vyjmenovávání všech měst, která měla, co dočinění s hornickou činností bych zde strávil několik hodin, abych na nikoho nezapomněl.
Především hornímu městu Stříbro je věnováno téma absolventské práce slečny Anny Oktábcové anebo diplomová práce ing. Kristýny Navrátilové.
Práce je členěna do několika kapitol, které se zabývají dějinami od vlastního založení města, které ruku v ruce souvisí se zahájením báňských prací na území dnešního středu města až po současnost.
Kdo neměl nikdy možnost podívat se do hlubin země, navštívit dnes již jen bývalá podzemní díla, nedovede si představit o čem je zde vůbec řeč. Procházíte ztichlými chodbami s vědomím, že nad námi je nejméně 50 m masivu, jste úplně závislý na svém průvodci, který Vás neochvějně vede kupředu, aby Vám ukázal, kudy šly obrazně řečeno dějiny stříbrského hornictví. Ocitáte se v místech, kde naši předci razili chodby nebo dobývky počátkem
17. století, projdeme částí začátku 19. století a vracíme se nedávnou minulostí a to 70. léty 20. století. Během jedné a půl hodiny si projdete několik staletí nazpět, můžeme to obrazně přirovnat ke knize „Výlety pana Broučka do 15. století „.
Když zhasne kahan nebo svítilna ocitáte se v úplné tmě, která Vás obratem pohltí. V ten moment možná někteří z nás pochopí, že příroda dovede dávat, ale i dovede být velmi krutá. V tento moment bychom měli pochopit, co asi prožívala pokolení horníků v tajemnu skal. Staří horníci svoji práci měli rádi. Celé stříbsrké podzemí bylo svěřeno do péče místnímu králi permoníků Duchmausovi. Tito duchové hor a země, malí mužíčkové v havířském kroji, s kahanem v jedné ruce a želízkem v ruce druhé hlídali místní bohatství a to stříbrné a galenitové žíly. Za starých časů prokazovali prý tito mužíčci havířům hojnost dobrodiní, pomáhali jim k nalezení nových žil i nejednou přispěli havířům při jejich nelehké práci na díle. Traduje se, že mnoho povedených kousků havířům provedli. Hůře se dařilo, těm, kteří v ně ztratili víru. Dnešní doba je jiná, nepřeje již pověrám, vypudila nadobro permoníky ze stříbrských dolů moderní technikou.
Nastal proto čas podat o starém havířském životě svědectví. Měli bychom si dnes uvědomit, že „Dějiny českého hornictví jsou vnitřně propojeny s dějinami naší země, tak těsně, že není možné je od sebe oddělit „.
Karel Neuberger, MBA
Velmistr Bratrstva sv. Barbory