Zákoník krále Václava II.
Zákoník Krále Václava II.
Jakožto důsledek regálu horního obhajují se výsostná práva krále na horách, zejména právo zákonodárné ve věcech horních a soudních a správní moc úředníků královských nad horami ustanovených.
O organizaci a působnosti těchto úřadů, zvláště podkomořího, urbéře, písaře urbury, rychtáře přísežných horních, má zákoník podrobná ustanovení.
Lhůta po kterou se pachtuje urbura, má končiti se ve stejnou dobu jako nájem mince, aby pachtování obou těchto úřadů jedněm a témže osobám bylo možné.
Pro kutání, měření polí a udělování propůjček zavádí zákoník větší měrou právo královské. Každý kutéř může osobiti sobě místo k dělání šachty nebo dolu, o něž nemůže přijíti, když ustavičně pracuje. Vzdálenost, ve které smí jiný kutéř od něho kutati, zmenšuje se z jednoho lánu, na jedno látro ( půl čtvrtě lokte a tři couly míry pražské ). Změrky a přebytky mezi měřenými horami jež se k propůj-čení nehodily, prohlašují se za příslušenství urbury královské nikoli města. Pravidelně se dolovalo v prvních sedmi dědičných lánech a když kverkové přišli k lánům královským, městským musili po řadě sobě od držitelů těchto lánů další propůjčky opatřovati
Urbura má právo: – na osmý díl vytažené z dolu rudy beze všeho nákladu
- na čtvrtinu devátého podílu kovářského
- na pět kuksů
z toho 1/32 má připadnouti urbéři, to vše je z lánů dědičných, při dolování v lánech královských nebo panských se z devátého dílu kovářského ještě 1/16 z výtěžku dolu odváděla. Vlastník pozemku, na kterém se dolovalo, pozbývá své právo na lány panské, avšak podržuje třetinu osmého dílu, jež král bere právem urbury a na 1/32 díl neboli dědičná kuks. Musí trpěti dolování na svém pozemku, musí dovoliti horníkům, aby pásli dobytek na zboží jeho, aby horníci si brali bezplatně dříví z lesů panských, aby na dědičném zboží hutě stavěti mohli aniž by úroky platili. Horní zákoník rovněž řeší horní dělnictvo (havéře, hašpléře, kováře). Řeší jejich pracovní dobu, jejich mzdu, popřípadě i stávky horního lidu. Například dělníci nesmějí dvě šichty po sobě pracovati, nýbrž si mají užít odpočinku alespoň šesti hodin, takže jenom nejvýše 12 hodin denně smějí pracovati. Přísná ustanovení Horního zákoníku krále Václava II. podržovala platnost pouze na kutenských a některých královských horách
Nástup Karla IV.
Nastupuje vláda našeho nejslavnějšího krále a císaře Karla IV. ( 1314 –1378)
Čechy se stávají centrem Svaté říše římské, sídelním městem krále a centrem říšské politiky. Výrazně posílil královskou moc. Pro jeho korunovaci byla zhotovena tzv. „svatováclavská koruna „. Roku 1356 byl vydán říšský zákoník „ Zlatá Bula“ – určeno výsadní postavení českého státu v říši. Je velká hospodářská prosperita, velká podpora podnikání, Praha se stala velkým obchodním střediskem, vznikají stále další a další nové šachty na těžbu stříbra, dlouhé období míru.
Organizace horních úřadů se často měnila podle toho, byla-li urbura jedněch nebo více hor anebo pronajímána jedněm nebo více osobám. Mincmistr v Kutné Hoře obvykle měl správu mince i urbury, avšak udělování propůjček a řízení horního soudu svěřoval zvláštnímu úředníku – královskému hofmistrovi. Na ostatních horách v Čechách byli úředníci horní na královském mincmistrovi anebo na vrchnostech závislí. 15. století a 16. století tak jako v jiných oborech právních se zákonodárství snaží srovnat spory mezi králem a stavy na jejichž pozemcích se hornictví provozovalo. Podnět k tomu dalo objevení stříbrných rud na panství Ostrovském náležící Šlikům. Hrabě Štěpán Šlik neohlížeje se na práva královská založil při dolech těch horní město Jáchymov a 8.srpna 1518 pro tyto hory vydal horní řád o 106 článcích v jazyce německém. Stavové dali současně Šlikům právo razit vlastní groše a tolary. Toto úplné přisvojení si horního regálu včetně mincovního bylo tím závažnější, že jáchymovské doly v době rozkvětu vynášely více jak 200 000 tolarů ročně. Horní řád řeší organizaci a působnost horních úřadů, vrchní dozor nad hory přísluší jen hornímu hejtmanovi
Král Ferdinand I.
Mincmistři a jiní úředníci jsou prohlášení za královské úředníky, perkmistr, desátník a přepalovač stříbra jsou králi a pánovi vázáni přísahou, od obou jmenováni i placeni, naproti tomu hejtmany, rychtáře, přísežné a jiné úředníky horní dosazuje vrchnost. Nejvyššímu mincmistrovi je přiznán dozor nad všemi hory zlatými a stříbrnými. Hrabata Šlikové hleděli opět vrchnostenská práva k horám upevniti vydali 20. září 1541 nový horní řád bez schválení královského. Při soudu v roce 1545 urazili Šlikové krále a byli vzati do vazby. Brzy na to, 1. ledna 1548 vydal král Ferdinand I. nový opravený horní řád svobodným královským horám jáchymovským a všem okolním přivtěleným horám stříbrným. Jmenovaní královští horní úředníci jsou podřízeni radám komory české. Perkmistr jáchymovský Mates Enderle připojil k novému řádu sbírku horních obyčejů právních o 171 článcích, jakousi to právní knihu hornickou, která se těšila velké oblibě. Král Ferdinand I. dal vypracovat další horní řády i pro jiné královské hory, zejména v Horním Slavkově a Hengstu. Ostatní horní řády postupně nabyly platnosti v Příbrami 1579, v Jílovém 1536, v Rudolfově 1585. Jednotlivé články jsou postupně reformovány v letech 1549,1557,1564,1590. Tím nabývalo stále větší platnosti jáchymovské horní zřízení, pravomoc nejvyššího mincmistra v Kutné Hoře ustupovala vlivu komory české a nejvyššího hejtmana horního
Opětovné povznesení hornictví
V době císařovny Marie Terezie a císaře Josefa II. dochází k opětovnému povznesení hornictví. V roce 1748 bylo povoleno horním městům použití části řádné daně k nákladům na hory. Za císaře Josefa II. došlo k úplnému odloučení správy horní od správy soudní a politické. První zmínky o horním úřadě ve Stříbře a také první spisy se objevují od konce 18. století ( konzultační protokoly od roku 1791 spolu se zasedacími a podacími protokoly). Do roku 1772 podléhá dolování ve Stříbře vrchnímu úřadu v Horním Slavkově, po tomto datu byly stříbrské doly podřízeny vrchnímu úřadu v Jáchymově. Patentem z 10.7.1783 byly zřízení tři horní soudy v Jáchymově, v Příbrami a v Kutné Hoře. V roce 1804 k nim přibyl ještě horní soud ve Stříbře pro dvacet panství plzeňského a klatovského kraje. Horní soudy převzaly od horních úřadů majetkoprávní agendu (udělování propůjček, žádosti a potvrzení propůjček, vyměřování a vyznačení míst, kde se doluje. V roce 1848 došlo k novým snahám po nové úpravě horního práva pro všechny země neuherské. Nařízením z roku 1850 byla zřízena horní hejtmanství v Jáchymově, v Příbrami., v Kutné Hoře, v Brně a ve Stříbře. Hejtmanstvím bylo podřízeno šest horních komisařství. Horní hejtmanství ve Stříbře, začalo fungovat nezávisle na starém horním úřadu ve Stříbře. Patentem z 11.7.1850 byl zrušen stavovský horní regál a desátek z hor jim byl odňat. Stát získává všechna výsostná práva ke všem horám.
Definitivní konec dolování
Počátkem 50. a 60. let minulého století nad Stříbrem opět stály těžní věže, rozlehlé odvaly dávají ráz celému stříbrskému kraji, který od pradávna slyne hornictvím. Po odsunu německého obyvatelstva se staví nové sídliště pro pracovníky RD. Lidé přicházeli do tohoto koutu světa, který se stal po válce zemědělskou oblastí republiky, i za prací do dolů.
Definitivní konec dolování je v roce 1975.
