Královské horní město

Rozvoj města

Rozkládá se 30 km západně od Plzně na návrší vystupujícím z hlubokého údolí řeky Mže. Vlastní založení města je spjato s počátkem dobývání stříbrných rud a posléze olověných rud. První písemné zmínky o městě pocházejí z počátku 12. století. Před polovinou 13. století byla osada přenesena z nevýhodné údolní polohy na výrazný skalnatý hřeben. V tomto strategicky velice výhodném místě potom vyrostlo královské horní město.

Na jeho rozvoji mělo významný podíl hornictví, ale také velmi vhodné umístění města na důležité obchodní stezce na Norimberk. Rychlý růst a značný význam města, které bylo na počátku 15. století čtvrtým největším královským městem v Plzeňském kraji, je z archivních dokumentů zřejmý. Ve městě tehdy žilo dva tisíce obyvatel.

Město mělo tři kostely a tři kláštery s kostely. V roce 1427 město obléhali křižáci, kteří byli nakonec rozprášeni v bitvě u Tachova. V 15. století město obdrželo několik výrazných privilegií od králů této země. V 16. století se ve městě provozuje čtyřicet druhů řemesel z nichž největšího významu má pivovarnictví. Pivo se stává významných artiklem a zdrojem značných příjmů do městské pokladnice. V této době je městskými hradbami ohrazeno celé jižní a dolní předměstí. Součástí důmyslného opevnění se stává kamenný most s mostní věží z roku 1560.

Město mělo během několika staletí svá výrazná údobí, ale následně i velmi krutá léta (např. požáry 1508 a 1528, ubytování vojsk aj.). Hospodářskou prosperitu města úplně rozvrátila třicetiletá válka. Stříbrské doly začínají znovu prosperovat po roce 1660. Střídají se období prosperity a stagnace. Historickou část města tvoří náměstí s překrásnou renesanční radnicí, řada domů s renesančními štíty a morový sloup z roku 1740.

Chlouba Plzeňského kraje

V současné době se opět město pomalu stává chloubou Plzeňského kraje, žije zde nyní kolem devíti tisíc obyvatel, kteří již pravda s hornictvím ani pivovarnictvím ani jinými řemesly nemají nic společného.